Písmo a vše o něm

19. března 2008 v 6:58 |  Mumifikace, lékařství, magie

Rysy egyptského písma

Než se budeme zabývat hlavními rysy egyptského jazyka, vysvětlím rozdíl mezi jazykem a písmem. Egyptština totiž používala několik grafických systémů - například hieroglyfické nebo hieratické písmo - k zápisu téhož jazyka. Později se objevili ještě další systémy, v 7. století př.n.l. to byla démotština a na přelomu letopočtu koptština. Také tato písma sloužila k zápisu téhož jazyka, který se ale pochopitelně časem vyvíjel. My se tedy budeme zajímat o jazyk jako takový, nikoliv o znaky, pomocí kterých se zapisoval. Je třeba ale konstatovat, že při výuce egyptštiny se obvykle používá hieroglyfické písmo.

Původ egyptštiny

Egyptština se podobá některým mrtvým i živým jazykům. Patří do skupiny afroasijských jazyků, které se dříve označovaly jako semitohamitské. Toto pojmenování souvisí se jmény Noemových synů Šéma a Cháma, kteří byli podle Bible předchůdci Semitů a Afričanů. Všechny afroasijské jazyky mají dva společné rysy - důležitost souhláskového systému (tyto jazyky většinou zapisují pouze souhlásky) a způsob odvozování slov z třípísmenných skupin, které tvoří kořen slova.
Stará egyptština za tři tisíce let své existence prošla určitým vývojem, který měl pět hlavních vývojových stupňů. Stará egyptština (jazyk z Archaické doby a období Staré říše), klasická egyptština (jazyk používaný od Prvního přechodného období přes Střední říši až po Druhé přechodné období), novoegyptština (používaná až do období sajské dynastie kolem roku 660 př.n.l.), démotština (jazyk používaný do přelomu letopočtu) a nakonec koptština (používaná do 7. stol.).

Zásady egyptštiny

Každá staroegyptská věta musela, podobně jako v moderních jazycích, musela obsahovat subjekt a predikát. Subjekt popisuje jev, o kterém se ve větě pojednává, predikát představuje vlastní výpověď o subjektu. Uveďme si příklad - v české větě "Tento den je krásný" je subjektem "Tento den" a predikátem "je krásný". Klasická egyptština je založena na dvou základních typech vět - slovesných a neslovesných, které se dále dělí na nominální a adverbální.
Příkladem nominální věty je například "Jsem bůh". V egyptštině ale neexistoval ekvivalent slovesa "být" a Egypťané by tedy řekli "Já, bůh". Adverbální věty vycházejí z příslovce (adverbia) a v těchto větách je příslovce nebo příslovečné určení na místě predikátu (například věta "tvůj majetek (je) v domě". Touto větou lze tedy popsat totožnost nebo vlastnictví.
Egyptština znala několik časů (minulý, přítomný, budoucí), dokonavý vid, vedlejší věty (vztažné, obsahové, podmínkové), různé rozvíjející členy podstatného jména atd. Byl to mimořádně strukturovaný jazyk, který byl schopen vyjádřit konkrétní situace i abstraktní pojmy. Věty měly přesnou gramatickou strukturu, která vyžadovala pečlivou analýzu, aby nedošlo ke špatné interpretaci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabina z Egypt1.blog.cz Sabina z Egypt1.blog.cz | 20. března 2008 v 10:25 | Reagovat

Ahoj domčo.Máš moc pěkný články.já jsem si zkopčila ten vývoj,pokud to nevadí.Sabine

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.