Květen 2008

Chodby pod sfingou - 4.část

31. května 2008 v 20:07 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

,,Hlavně o sobě už takhle nemluv."
,,Ano, neboj.",,Jak dlouho to je ještě do Gedi?"
,,Ušli jsme asi 25 kilometrů zhruba za pět hodin."
,,Bože tak málo, ještě nám chybí 75 kilometrů."
,,Hrozná přestava, když si představíš,
že ještě 15 hodin cesty.",,tak to je hrůza."
,,Tak můj odhad byl nepřesný, stačil na cestu jeden den.",,Vždyť polovinu cesty
nás vezlo manželské auto."
,,To je pravda.",,A to vůbec nevadí, káždý
odborník se může splést.",,Myslíš, že to to
stihneme?"
,,Ty pochybuješ?",,Samozřejmě, že ne, jen
jsem chtěla vědět tvůj názor na naší situaci."
,,Já si myslím, ža to stihnem a jestli ne tak
se nic nestane. Muzeu nás nevyhodí, jsme
přeci nejlepší v jejich oboru, koho tam zatím
potkali."
,,To je pravda, díky za rozveselení Matte."
,,Nemáš zač."
,,Pracujeme tu jen pár dní a už nás posílají
do akce."
,,To víš svět musí někdo zachraňovat a tím
myslím nás.
Tobě se tu snad nelíbí?"
,,Ne naopak líbí, jen nemáme moc zkušeností."
,,Ale máme, říkal jsem ať nepochybuješ nebo
se to vymstí."
,,Promiň."
,,Přiznám se z něčeho mám přeci jen strach."
,,A z čeho?"
,,Z NIČITELSKÉHO BRATRSTVA."
,,Myslíš jako, že by jsme nemuseli přežít?"
,,Ano to je právě to."
,,Neboj se mi to přežijeme."
,,Zajímalo by mě na jakou misy půjdeme příště."
,,To nevím , ale bude určitě napínavá."


Chodby pod sfingou - 3.část

30. května 2008 v 20:11 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

"Anne, moc času nemáme.. Měli by jsme trochu přidat do kroku."
"Souhlasím, Matte."
"Myslíš Anne, že to stihneme?"
"Myslíš najít ten poklad a dát ho do muzea dřív než bratrstvo ničitelů?"
"Ano to myslím."
"No možná nějakou šanci máme."
"Myslíš, že ničitelské bratrstvo je lepší než odborníci z institutu?"
"To si tedy nemyslím, my jsme určitě lepší, jenom maj výhodu , že umí docela dobře bojovat a my moc ne, ale my umíme něco co oni ne.. myslet."
"To je pravda, poklona pro nás."
"Ha ha ha ... měli by jsme jít."
"Jo jdeme."
Ušli mnoho kilometrů, ale moc platné jim to nebylo.
Do Gedi jim chybělo snad přes 100 kilometrů.
To nemohou za dva dny stihnout.
"Matte, to nestihneme. BRATRSTVO NIČITELŮ tam bude dříve než my."
"To neříkej, nesmíš o sobě takhle mluvit."
"Promiň."
"To je v pořádku."


Chodby pod sfingou - 2.část

30. května 2008 v 17:29 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

"Co že? Za dva dny?"
"Ano dva dny pěšky, ale autem tak za 24 hodin."
"Ale kde seženeme auto."
"Tady určitě ne, ale možná vím o něčem jak sehnat odvoz, ale nebude se ti to líbit."
"Proč, co je to ?"
"...Manželské auto."
"Bože, to je hrůza."
"Matt, Matt."
"Debra."
"A kdo to sedí vedle tebe, že by novomanželé?"
"Co , ne!"
"Ano to je Anne, moje překrásná Anne."
"Lidičky, pozdravte Matta a jeho milou ženušku Anne, jsou na líbánkách tak je hezky pozdravíme.
Ta da da da, ta da da da .. "
"Dál už nás neodvezou, do Gedi je to stále 2 dny."
"Radši pěšky, je to pořád lepší než v tom autě."
"Jdeme."
Ušli pár kilometrů a už byli docela dost unavení.
Tak si odpočinuli, ale jen na pár minut.
Neměli moc času.


Chodby pod sfingou – 1. Část

28. května 2008 v 18:08 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

Chodby pod sfingou - 1. Část

"Ahoj Matte", řekla Anne.

"Ahoj Anne."

"Tak co těšíš se na naší výpravu?"

"Ano moc se těším a co ty?"

"Také se moc těším."

"Uvidíme to co jen málo lidí."

"Já vím, bude to úžasné."

"Měli bychom se jít vyspat, zítra bude velmi náročný den."

"Dobře, dobrou Matte."

"Dobrou Anne."

Anne si ještě před spaním šla zabalit malý batůžek.

Vzala si sebou pouze bundu a knihu, která jim měla napovídat, kde by měl být poklad krále Šalamouna.

Mysleli, že to bude cesta na jeden jediný den.

Ráno se oba nasnídali a vyrazili k letišti.

Do letadla se akorát vešli ještě dva lidé.
Tedy Anne a Matt.

"Ahoj."

"Ahoj."

"A je to tu."

Oba se usadili. Ale byl jediný problém, kniha, kterou si sebou vzala Anne, nebyla v jejich jazyce.

Byla to portugalština.

Ale naštěstí Anne i Matt trochu portugalsky uměli.

Anne hned začala pročítat knihu.

Měla tolik poznámek, že se jí to nevešlo už nikam napsat.

"Mám to."

"Co máš."

"Ten nápis."

"To je skvělé, co se tam píše."

"Píše se tam.. cituji: Ten kdo se pokusí najít můj poklad, bude muset čelit nejhrůznějším nástrahám a pastím.
Varování zní, nesnažit se hledat můj poklad."

"Páni, jde z toho strach."

"To jde."

"Co když je to pravda, slyšela jsem mnoho o lidech, kteří poklad hledali a už se nikdy neobjevili.

"Já jsem toho taky neslyšel málo."

"Ale my se nástrah nebojíme, že?"

"Ano, my se nebojíme ničeho."

A tak se Anne a Matt dostali na ostrov Gedi.

Tedy ne přímo.

Anne odhadla, že do Gedi dorazí tak za dva dny.


Chodby pod sfingou - úvod do příběhu

28. května 2008 v 16:47 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

Chodby pod sfingou

ÚVOD: Sfinga skrývá mnoho tajemství

a to největší jsou chodby.

Pod sfingou údajně leží několik

chodeb, které nikam nevedou.

Ale je pod ní ještě jedna, chodba

a ta skrývá poklad krále Šalamouna.

Také o kus dál jsou vykopány taktéž

tři tunely, které vykopali v minulosti

Egypťané, když hledali bájný poklad.

Anne a Matt hledají tu chodbu, kde by

údajně mohl být bájný poklad krále

ŠALAMOUNA!

A samozřejmě, že hledají poklad

Ale ne pro své užití, ale do muzea.

A tak začíná jejich náročná cesta a

dobrodružství.


Můj projekt

14. května 2008 v 18:30 | _DominiQa_ |  Co je nového?
Ahojky jen bych vám chtěla ukázat můj projekt co jsem spolu s 3 holkama dělala ve škole jako projektovou práci... doufám, že se vám bude líbit!!!
Pleas pište komentíky ... zda se vám projekt líbí - či nelíbí

Black Egypt revisited

13. května 2008 v 18:18 | youtube.com |  Videa

Královská rodina-3.část

11. května 2008 v 10:39 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
3.část
"Ale pane soudce, musíte mi věřit"!
"Ramesse je nejklidnější a nejmilejší osoba v
celém Egyptě".
"Když mi nevěříte, tak se se mnou a s mou
matkou rozlučte".
"Nashle slečno Nefertari".
"Nashle".
Na koho se ale má obrátit teď?
Nikdo jiný už zde nezbývá.
"Kdo mi tedy pomůže? Matka s tím nic
neudělá,když je mrtvá".
Možná by mi pomohl mladý Tutanchaton".
Hned běžela za Tutanchatonem.
"Tutanchatone, mohl by jsi mi s něčím pomoci"?
"Nefertari, s čím potřebuje tvá královská krev pomoci"?
"Můj otec, Ramesse mě chce zabít a mou matku taky,
aby mohl panovat až do smrti, no už jenom mě, protože
mou matku už zabil".
"Ramesse? Pro č by to dělal"?
"Kvůli vládě, on si myslí, že až matka zemře tak nastoupím
na trůn já a on chce mít jistotu, že to bude on".
"Aha, už to chápu, no moc rád ti pomůžu"!
"Mockrát ti děkuji, budu tvým velkým dlužníkem".
"A jak by jsi si mou pomoc představovala"?
"No chtěla bych utéct"!
"Utéct? Ale kam"?
"Chtěla jsem utéct do Chetitské říše".
"Tam ? No dobře, ale co tam budeš dělat"?
"Jen se tam schovat".
"Mám lepší nápad, když by jsi se vdala tak by
otec neměl šanci, protože nebude mít manželku".
"To je skvělý nápad, ale jak dovedu tak rychle
uspořádat svatbu a najít pravého muže"?
"No to nevím, ale je to jedno z několika řešení".
"Tutanchatone děkuji ti za pomoc, ale nemohl by
jsi mi sehnat nějakého muže"?
"No ve svatbách nejsem zrovna odborník".
"Nebo by jsi se mnou mohl alespoň do Théb".
"Tak dobře".
Postupně se tedy odebrali do Théb, ale žádného
ideálního muže pro Nefertari nenašli.
"O to ne, Ramesse má teď volný průchod k trůnu,
když jsem zde a on v paláci".
"Musíme se rychle vrátit".
"Ale nenašli jsme mého muže".
"Je tu ještě jedno řešení".
"Jaké"?
"Mohla by jsi si vzít mě".
"Tutanchatone, už jsem myslela, že mi to
nenabídneš".
"Takže platí"?
"Ano".
Nefertari i Tutanchaton se vrátili do
paláce a měli velikou svatbu, o které ale
Ramesse neměl ani potuchy.
Ramesse už se vyvaloval na trůně, když v
tu chvíli uviděl Nefertari a Tutanchatona.
"Co tu vy dva děláte".
"Sestup z trůnu otče, místo na trůnu patří mně".
"Nejsi vdaná, takže můžeš laskavě odejít"?
"Omyl , já jsem vdaná".
"A s kým".
"S Tutanchatonem ".
"Co že "?
"Ano otče a teď sestup z trůnu ".
"Pokud chceš trůn, musíš získat korunu".
"Také, že ano, koruna je zde".
"Ale jak to ? byla ukrytá".
"Jak vidíš ne tak dobře, abych nevěděla kde".
Nakonec kněží korunovali Nefertari na královnu
a Ramesse musel odejít pryč ze země(Egypta).
A Tutanchaton? Přijal jméno Tutanchamon a panoval
po boku své manželky Nefertari až do jeho smrti.
Konec

Královská rodina-2.část

10. května 2008 v 19:27 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
2.část

"Ano to je ono zabít Nefertiti a Nefertari a můžu panovat jak dlouho budu chtít".
No ne jak dlouho bude chtít, ale do jeho smrti.
Nefertari, ale jeho slova zaslechla a běžela jej povědět matce.
"Matko má zaslechla jsem otcova , pro nás nebezpečná slova .
Cituji : Musím odstranit Nefertiti a její drahou dcerušku pryč a potom budu movi
vládnout jak dlouho budu chtít".
"To je hrozné, jak by ho to mohlo napadnout odstranit vlastní dceru i manželku.
On přeci takový není".
"Je mi to líto matko, ale měli bychom utéct, alespoň se zachráníme".
"To neudělám, neopustím svou rodnou zemi a nenechám mu vloný průchod
k moci a k trůnu".
"Ale matko"?
"Ty se zachraň, ale já už jsem na takové dobrodružství moc stará".
"To není pravda, přeci máš ještě dostatek síly".
"Ale ne tak velikou sílu na putování do jiné země".
"Já bez tebe neodejdu".
"Musíš, mám v paláci hodně ochránců, kteří mi mohou pomoci"."Ale nemůžou tě chránit
napořád, Ramesse může odstranit všechny tvé ochránce".
"To by neudělal, soud by to mohl zjistit nebo bych to musela sama říci soudu, který
by s tím mohl teprve něco udělat".
"Takže ty jsi rozhodnutá"?
"Ano, nikam nepůjdu".
"Ale kam mám utéct, všude by mě našel".
"Nebude tě hledat, až odstraní mě, k trůnu už bude mít volno a to mu bude stačit".
"To je možn pravda, ale co když přece"?
"Neboj se, ale pro svou ochranu by jsi se měla odebrat do jiné země, nebo alespoň města".
"Dobře matko, budeš mi moc chybět".
"Ty mně také Nefertari, ale jestli zemřu, budu stále po tvém boku".
"Sbohem matko, jdu si sbalit věci".
"Dobře".
Tak tedy Nefertari šla do svého pokoje a sbalila si potřebné věci.
Ale stalo se něco nevídaného, jeden z Nefertiiných osobních strážců, byl
podlý sluha Ramesse .
On také slyšel jejich mínění.
Bylo na čase dát Nefertiti prášky, které brala každý den.
K lékům měl přístup pouze on - Haremheb.
Šel tedy pro léky a cestou se zastavil v komoře, kde se vyráběly jedy.
Do královniných léků přimíchal jed, který umožní rychlou, ale bolestnou smrt.
Otevřel královniny dveře a podal jí lék, který měla spolknout a zapít
Ale náhle se ozval bezedný křik : áááááááááá .
"Matko"? vykřikla Nefertari.
Její matka ležela bezbranně na svém trůnu.
Nefertari k ní přistoupila blíž a řekla : "Matko, probuď se".
Ale nic se neozvalo. Nefertari si uvědomila co se stalo.
Teď už zbývala na řadě jen ona.
Ale Nefertari věděla kdo namíchal matce jed."Haremheb" vykřikla.
Nešla ale za ním, ale přímo k soudu, kde jí ovšem nevěřili.
Pokračování opět příště

Královská rodina-1.část

9. května 2008 v 20:57 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
1.část

V egyptském paláci, jednoho dne z rána , se narodila malá princezna Nefertari.Její matka královna Nefertiti uspořádala na její první narozeniny velkolepou slavnost, při které se sešli všichni příbuzní i samotní faraoni, kteří se přišli podívat na princeznu Nefertari. Samozřejmě, že přišel i její otec. Samotný Ramesse I. Ramesse s jeho ženou a také se všemi ostatními připili na vše dobré co se kdy může princezně stát.Z princezny se stala krásná mladá a milá dívka. Bylo jí 15 let. V tomto věku ostatní princové a princezny nastupovali na trůn po své matce nebo otci. Ale Nefertari nastoupit ještě nemohla. Její matka byla stále naživu a po ní by spíše mohl následovat její otec. A nebylo by možné , že by se Ramesse chtěl vzát trůnu, když měl šanci. Uplynul další rok.
" Matko , kdo po tobě nastoupí na trůn" ?
" Proč se nato ptáš mé dítě!"?
"Jen mě to zajímá , zda mám také nárok".
"Ovšem, že máš nárok na trůn , který ti po právu patří, ale tvůj otec se trůnu nebude chtít vzdát".
"Na to už jsem také myslela, ale otec je milosrdný a laskavý".
"To je pravda, ale kdyby ti zanechal místo na trůnu tak už by na trůn nikdy nemohl".
"Já vím, byl by moc starý a na vládnutí by už neměl síly".
"To máš velkou pravdu, ale já jsem už docela dost stará a na trůn si mohu jmenovat koho chci. Vždyť Ramese je v podstatě mladší než já, je mu 35 let a mně je přes 50 let. Ale nastoupit by jsi měla ty, protože otec má už dost moci a ještě více by ho mohlo zaslepit, že by mohl i udělat nějaké hlouposti".
"A to chceš říci, že já mám více rozumu než sám Ramesse veliký"?
"Ano, ale o našem rozhovoru nikomu neříkej".
"Neboj se matko nikdo se to nedozví".
Nefertari i Nefertiti šli spát, ale Ramesse zůstal vzhůru. Vymýšlel plán jak se dostat k trůnu. Jediný nápad co zatím vymyslel bylo odstranit Nefertiti i Nefertari z dohledu .
Pokračování příště.

Ahojky

9. května 2008 v 20:07 | Dominika Vaněčková |  Co je nového?
Ahojky lidičky....
Pište své názory!!
Líbí se vám na mém blogu??
Mám tu něco změnit???
...do komentíků
AHOJKY AUTORKA

Luxor, Karnak and Theben - West, Egypt

9. května 2008 v 10:10 | youtube.com |  Videa

Karnak Temple Luxor Egypt

9. května 2008 v 10:09 | youtube.com |  Videa

The Valley of the Kings, Luxor, Egypt

9. května 2008 v 10:08 | youtube.com

Luxor v noci

9. května 2008 v 10:07 | youtube.com |  Videa

Luxor

9. května 2008 v 10:05 | youtube.com |  Videa

Káhira

9. května 2008 v 10:04 | youtube.com |  Videa

Literatura

8. května 2008 v 11:23 | jiný blog! |  Mumifikace, lékařství, magie

Literatura

Náboženské texty :
Texty pyramid ( o představách posmrtného života, magická říkadla, pohřební a obětní rituály, vyprávění o posmrtných osudech králů...)
Knihy mrtvých (Rady a poučení zemřelým na cestu do záhrobí - jak obstát před posledním soudem, jak se vracet na pozemský svět) - z období Nové říše
Oslavné hymny na počest bohů (Achnatonův Hymnus na Slunce)
Legendy a mýty

Světské texty:
Životopisy významných hodnostářů na stěnách hrobek - od doby Staré říše
Nápisy o historických událostech, válečných úspěších - na stěnách chrámů (zvl. v Karnaku)
Lékařská pojednání o lécích, léčení ran
Sbírky příkladů matematických, geometrických
Knihy moudrých rad do života - od doby Staré říše - ponaučení otce synovi o manželství, výchově dětí, morálce, rady pro veřejnou činnost, rady králů svým zástupcům
Povídky a novely ze života (o povstání chudiny - ze Staré říše, o životě významných osobností - Egyptaň Sinuhet), pohádky, milostné písně...

Staroegyptská literatura

8. května 2008 v 11:22 | jiný blog! |  Mumifikace, lékařství, magie

Staroegyptská literatura

Umění starého Egypta, kromě Mezopotámie nejstaršího centra lidské civilizace, vzniká již na konci 4. tisíciletí. Ve stejné době se vyvíjí obrázkové písmo - hieroglyfy, které bylo rozluštěno v r. 1822 francouzem Champollionem. Jazykem byla egyptština.
- Vlastní životopis sinuhetův - krátká autobiografická povídka se třemi písňovými vložkami
- Texty pyramid - soubor zaříkadel a úvah, je založen na bohaté mytologii, na rozvinutém náboženství a na kultu smrti ( víra v posmrtný život duše člověka )
- Kniha mrtvých - soubor náboženských textů, jakési rady zemřelému
- Achnatonův hymnus na Slunce - skladba, jejímž autorem je jeden z egyptských panovníků
-Texty se psaly na stěny chrámů, hrobových komor a sarkofágů. Na papyrus se psalo třinovým perem
-Některé staroegyptské motivy zpracoval v moderním románu Egypťan Sinuhet finský spisovatel Mika Waltari

Théby a královské hrobky

8. května 2008 v 11:19 | Dominika Vaněčková |  Objevy, nové poznatky

Théby a královské hrobky

V Luxoru a Karnaku se dodnes zachovala řada monumentálních sochařských a architektonických památek připomínajících starobylé Théby, které byly na počátku 18. dynastie hlavním městem Egypta a zůstaly významným náboženským střediskem i poté, co se metropole přesunula do Memfidy a později do delty Nilu.
Podle staroegyptských kosmogonických představ ležela říše mrtvých za západním obzorem. Celá řada panovníků Nové říše si proto dala vytesat hrobky ve skalách na západ od Théb, na druhém břehu Nilu. Také si nechávali budovat královské zádušní chrámy, ve kterých se odehrávaly nejen pohřební obřady, ale i další rituály spojené s cestou duše na onen svět.