Srpen 2008

The Mummy 1 Trailer

31. srpna 2008 v 11:51 | Dominika Vaněčková |  Mumie - videa

Vykutálená - Martin Pošta a Monika Absolonová

31. srpna 2008 v 11:34 | Dominika Vaněčková

Síla vůle bohů Zbyněk Fric

31. srpna 2008 v 11:31 | Dominika Vaněčková

Tomáš Trapl a Zdenka Trvalcová - Máme svůj Řím

31. srpna 2008 v 11:29 | Dominika Vaněčková

Stavby za cenu smrti

26. srpna 2008 v 11:50 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Stavby za cenu smrti

Jedna z egyptských pyramid na pyramidovém poli.
Jedna z egyptských pyramid na pyramidovém poli.

Středa 18.4. 2007, 16:00
Lidé dokázali vytvořit neuvěřitelné věci - stavby viditelné z vesmíru, příkopy spojující moře a oceány tam, kde příroda nechtěla. Málokdo dnes ale tuší, za jakou to bylo cenu.
Tak schválně - jaká stavba v lidské historii stála nejvíce životů? Co se vám vybaví jako první? Nejspíš egyptské pyramidy. Jsou skutečně monumentální a vznikaly relativně primitivním způsobem ve velmi krutých podmínkách. Jistě nemalé počty obětí z řad dělníků byly pro faraony nevýznamné, a tak je historie nedochovala. Můžeme se o nich jen dohadovat. Nicméně i moderní člověk dvacátého století neváhal obětovat statisíce a snad i miliony lidských životů stavbám a svým průmyslovým záměrům. Nevěříte? Budete se divit...

Egypt

Pyramidy
Pyramidy jsou prvním a do současnosti jediným dochovaným divem starověkého světa. Můžeme pochybovat nad jejich smyslem, rozvíjet nejrůznější teorie, ale přesto v nás zůstává respekt. Tyto monumenty přetrvaly bezmála pět tisíc let a promlouvají k nám z dob, kdy naše civilizace ještě nebyla ani v plenkách. Skoro s jistotou se dnes vědci shodují na názoru, že pyramidy (z řeckého pyr = oheň) vznikaly jako hrobky či posmrtné příbytky králů. Při jejich stavbě se vycházelo z náboženského přesvědčení, že každý Egypťan odchází na onen svět se svou posmrtnou výbavou a ve svém hrobě či hrobce. To, co získal při obřadu, se na druhém břehu stávalo jeho majetkem. A protože faraon byl za svého života i po své smrti považován za boha, jeho hrobka musela být také božská, tedy monumentální a ohromující. V celém Egyptě najdeme dnes na devadesát pyramid a až na dvě výjimky jde vždy o jednoduché jehlany s čtvercovou podstavou. Za první div světa jsou však považovány pouze pyramidy na pyramidovém poli v Gíze nedaleko Káhiry.
A z tohoto pole vynikají především tři velké pyramidy tří faraonů ze 4. dynastie vládnoucí asi dva a půl tisíce let před Kristem. Jsou to Chufuova, Rachefova a Menkaureova pyramida. Zmiňme se především o Chufuově neboli Cheopsově pyramidě, která je největší pyramidou vůbec. Má čtvercovou základnu o rozměru 230,38 metru a výšce 146,5 metru. Je to také nejhmotnější stavba světa - její původní objem má přes dva a půl milionu krychlových metrů. Celá stavba se skládá z 2,6 milionu kusů kamenných bloků, které mají celkovou váhu 7 milionů tun! Přestože panuje obecné přesvědčení, že na stavbě pracovali otroci, badatelé se dnes shodují, že to byli svobodní rolníci a kvalifikovaní dělníci, kteří neměli v období záplav práci. Pracovali sice nejspíše dobrovolně, ale jen za stravu, protože stavba pro ně byla prací pro živoucího boha. A není pochyb o tom, že na staveništi i umírali. Při tak složité stavbě musela být práce důmyslně organizovaná. Dělníci se dělili do skupin po tisíci mužích a každá měla své specifické úkoly. Stavby zmiňované Cheopsovy pyramidy se podle odhadů účastnilo dokonce kolem 30 tisíc lidí a trvala dvacet let. V souvislosti s pyramidami je zajímavý názor americké antropoložky a archeoložky Joyce Marcusové.
Tvrdí, že tyto stavby (podobně jako pyramidy v Mexiku či Peru) nestavěly civilizace na vrcholu svého rozvoje. Bylo tomu prý naopak. Pyramidy vznikaly jako "navoněná bída". Jinými slovy: jejich velmi průměrní strůjci hodlali v konkurentech vzbudit respekt megalomanským prázdným gestem. Například právě faraon Chufu nepatřil mezi panovníky Egypta k nijak významným vládcům. Mocí, významem i bohatstvím ho zastínili mnozí z jeho následovníků a nikoho z nich nenapadlo trumfovat se s ním v jeho stavitelské megalomanii. Svou moc a peníze využívali jako osvícení panovníci k dobývání nových území, organizaci obchodu s dalekými zeměmi, ke stavbě pevností, závlahových systémů, lodních kanálů a udržování armád. Na to Chufu neměl kvůli pyramidě prostředky, protivníky se rozhodl udržet v odstupu grandiózním trikem - svojí obří hrobkou. Podobně podle Marcusové postupovali i vládci prvních civilizací v Mexiku. Jejich pyramidy později netrumfly ani tak bohaté civilizace jako třeba Aztékové. Je to sice jen teorie, ale tvrdí, že pyramidy byly hloupými a zbytečnými stavbami vznikajícími jen pro svůj odstrašující a ohromující efekt.

Egypt vystavuje mumii Tutanchamona s odhalenou tváří

25. srpna 2008 v 20:23 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Egypt vystavuje mumii Tutanchamona s odhalenou tváří

Tutanchamonova posmrtná maska je vystavena v káhirském muzeu. foto: Dana Sokolová
Egyptští památkáři ode dneška vůbec poprvé vystavují mumii faraona Tutanchamona s odhalenou tváří v jeho hrobce v Údolí králů. Veřejnost měla doposud možnost vidět pouze zlatý sarkofág, ve kterém tělo leží. Za 85 let od objevení místa Tutanchamonova posledního odpočinku mělo příležitost si mumii prohlédnout pouze pět desítek lidí, napsala v neděli BBC.
4. 11. 2007 13:29 - LUXOR
Hlava mumie je celkem neporušená, zbytek ostatků je však ve velmi špatném stavu. Na vině je částečně špatné balzamování a hlavně nešetrný postup týmu britského archeologa Howarda Cartera, který nedotčenou pohřební komoru v roce 1922 objevil.
Mumie je umístěna v předsíni hrobky v klimatizované skleněné vitríně, což ji má zachránit před dalším rozkladem. Tělo v rakvi ohrožovala vlhkost, kterou s sebou přinášeli návštěvníci hrobky. Kromě hlavy je zbytek ostatků zahalen.
Tutanchamon, který zemřel na počátku dospělosti, vládl v letech 1333 až 1324 před naším letopočtem. Na egyptský trůn nastoupil krátce po smrti faraona Achnatona, který zavrhl staré bohy ve prospěch boha Atona. Během Tutanchamonovy vlády se však prosadili příznivci starých pořádků. Po své smrti byl pohřben poblíž dnešního města Luxoru v Údolí králů, které bylo tradičním pohřebištěm egyptských panovníků.
Faraonova rakev byla poprvé otevřena v roce 1925. Tělo vědci v průběhu 20. století zkoumali pomocí rentgenu a skeneru. Podle počítačové tomografie Tutanchamon pravděpodobně zemřel poté, co si přivodil otevřenou zlomeninu stehenní kosti a do rány se dostala infekce. Podobné zranění si lidé tehdejší doby nejčastěji způsobili pádem z koně.

Tutanchamon se prý do 30 let rozpadne

25. srpna 2008 v 20:21 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Tutanchamon se prý do 30 let rozpadne

Mumii experti před dvěma týdny vyjmuli ze sarkofágu a umístili do skleněné vitríny v hrobce v Údolí králů na jihu Egypta. Ilustrační foto foto: Dana Sokolová
Mumie faraona Tutanchamona se do 30 let změní v prach. Tvrdí to egyptský expert na mumifikaci Ahmad Sálih Abdaláh. Příčinou je podle něho ventilace nového skleněného boxu v luxorské hrobce, do nějž mumii umístili a v němž je konzervována.
24. 11. 2007 06:45
Mumii experti před dvěma týdny vyjmuli ze sarkofágu a umístili do skleněné vitríny v hrobce v Údolí králů na jihu Egypta. Úřady tehdy ujistily, že panovníkova mumie bude mít v novém boxu vhodnější prostředí, protože zde bude možno kontrolovat vlhkost a teplotu.
Abdaláhovi se nelíbí, že podle jeho informací navštívily během jediného dne hrobku čtyři tisíce turistů, ačkoli se egyptské úřady dušovaly, že počet návštěvníků omezí na 400 denně.
Generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás však ujistil, že mumii přemístili právě proto, aby byla více chráněna, a že systém ventilace není vypínáním elektřiny nijak ovlivněn, neboť funguje celých 24 hodin.
Po přemístění do skleněného boxu mohou návštěvníci spatřit tvář nejslavnějšího egyptského faraona, který vládl v letech 1333-23 př. n. l. Jeho nevyloupenou hrobku objevil roku 1922 archeolog Howard Carter. Mumii nalezl až roku 1925. Díky tomu se o tomto panovníkovi ví mnohem více než o ostatních faraonech.

Tutanchamonovy sandály došly až do Vídně

25. srpna 2008 v 16:17 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Tutanchamonovy sandály došly až do Vídně

Ukázky pokladů z Tutanchamonova hrobu vystavené od 9. března do 28. září ve Vídni. foto: Repro katalog, Právo
Rakousko hostí vybrané poklady z hrobky nejslavnějšího z egyptských faraónů. V pátek byla novinářům ve Vídni oficiálně představena nová kulturní atrakce: výstava Tutanchamona svět faraonů, která je od 9. března do 28. září otevřena v Museum für Völkerkunde v centru rakouské metropole. Divákům nabídne 140 vzácných archeologických exponátů, z nichž 70 pochází přímo ze slavné hrobky Tutanchamona, kterou v Egyptě v letech 1922-1923 objevil Howard Carter.
7. 3. 2008 11:37
Carter jako první archeolog našel nevyloupený hrob faraona v Údolí králů a užasl nad bohatstvím, které pohřebiště po tři a půl tisíce let skrývalo. Tutanchamon se stal okamžitě veleslavný, ač za svůj krátký život nic mimořádného nevykonal a patřil jen k bezvýznamným vládcům 18. dynastie. Zemřel po deseti letech vládnutí asi v roce 1323 před naším letopočtem ve věku 18 nebo 19 let, aniž by založil vlastní rodinu.
V letech 1961-1981 byly Tutanchamonovy poklady představeny divákům v Kanadě, Japonsku, Francii, USA, Rusku a Velké Británii. Poslední zastávka byla v roce 1981 v Berlíně, kde však byl jeden z exponátů vážně poškozen a Egypt poté vydal zákaz dalších výstav. Tabu bylo porušeno až nyní po dvou desetiletích.

Výstava Tutanchamona cestuje

Tutanchamon se stal znovu vítanou atrakcí (i zdrojem nemalého příjmu), takže zlaté předměty z hrobky mladého krále viděly v posledních letech milióny návštěvníků v Bonnu a Basileji, v americké Filadelfii a Chicagu. V USA výstavu navštívilo v průměru 5 tisíc lidí denně!

Soubor pokladů z hrobu Tutanchamona, zapůjčený z Egyptologického muzea v Káhiře, je nyní nejblíže k českým hranicím. Pozlacené předměty i výrobky z alabastru a fajánsu měly sloužit mrtvému vládci k příjemnému životu na onom světě; expozice je tak pohledem do záhrobí v představách starověku.
Záštitu nad putovní výstavou převzala americká společnost National Geographic Society a komplet všech 140 exponátů byl pojištěn na 700 miliónů euro. Ve Vídni očekávají, že se na Tutanchamona přijde podívat přes půl miliónu diváků. Proto je zaveden systém časových vstupenek, aby si všichni diváci mohli exponáty prohlédnout v klidu a bez návalu.
Expozice je otevřena od pondělí do pátku od 10 do 19 hodin, v sobotu a neděli od 9 do 19 hodin a ve středu od 10 do 21.30 hodin. Základní vstupné je 18 eur, pro děti a studenty do 17 let 8,5 eura, pro skupiny nad deset lidí 15 eur.

Jak zístak vstupenky?

Na dotaz Práva o možnosti jak sehnat vstupenky, odpovědělo vedení pořádajícího vídeňského Uměleckohistorického muzea následovně: "Nejsnazší cesta je přes internet, kde si lze na adrese www.tut.khm.at objednat časovou vstupenku na daný den a danou hodinu. Návštěvníkům tak odpadá fronta na lístky v samotné pokladně muzea. Je nezbytné dodržet hodinu vstupu, tolerovat se bude jen 30 minut zpoždění. Prohlídka většině zájemců potrvá zhruba 90 minut, ale kdo chce, může zůstat na výstavě i déle."

V Rakousku vstupenky nabízejí i všechny pobočky Raiffeisenbank, ale podle informace vedení této společnosti v České republice obdobná nabídka žel neplatí, i když by ji uvítalo asi hodně zájemců. Na internetové stránce jsou některé vybrané informace i v češtině.

OBRAZEM: Tutanchamónova hrobka ve Vídni

25. srpna 2008 v 16:15 | Dominika Vaněčková |  Novinky

OBRAZEM: Tutanchamónova hrobka ve Vídni

Kanopy sloužily k ukládání vnitřností. Tato obsahovala žaludek faraona. foto: Herwig Prammer, Reuters
Výstava Tutanchamón a svět faraonů začíná v neděli odpoledne ve Vídni v Národopisném muzeu (Museum für Völkerkunde). Jedná se o unikátní expozici 140 předmětů. Některé z nich doposud neopustily Egypt. Zhruba polovina z nich pochází přímo z hrobky faraona Tutanchamóna a polovina z dalších archeologických nalezišť v Egyptě.
9. 3. 2008 13:29 - VÍDEŇ
Expozice je instalována v deseti sálech, které jsou postupně stále temnější, a symbolizují tak jakési ponořování do stále hlubší minulosti. Poslední sál je pak osvětlen už jen světly z vitrín s vystavenými exponáty. K nejpozoruhodnějším patří zlaté sandály, v nichž byl faraon pohřben, nebo malý sarkofág, v němž byly odděleně pochovány jeho vnitřnosti.
Víko kanopy má představovat portrét Tutanchamóna.:. Víko kanopy má představovat portrét Tutanchamóna.foto: Reuters/Herwig Prammer
O hrobce Tutanchamóna:
Tutanchamón žil zhruba před 3350 lety. Nevýrazný panovník 18. dynastie zemřel v necelých dvaceti letech, stal se však jedním z nejslavnějším z faraonů, protože v roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter jeho hrobku téměř nedotčenou. V ní bylo nalezeno přes 5000 vzácných předmětů. Vůbec nejproslulejší z nich - faraonova mumie nebo jeho zlatá maska - se již podle egyptských zákonů nesmějí vyvážet ze země.
Vídeňská výstava však není jedinou, která je v těchto dnech v Evropě věnována starověkému Egyptu. Výstava s podobným názvem (Tutanchamón a zlatý věk faraonů) i obsahem, ale s jinými exponáty putuje od roku 2004 po světě a momentálně je k vidění v Londýně. Tuto výstavu již v různých zemích vidělo přes čtyři milióny lidí.
Ve Vídni jsou k vidění i zlaté sandály.:. Ve Vídni jsou k vidění i zlaté sandály.foto: Reuters/Herwig Prammer
Také výstava ve švýcarském Curychu je věnována Tutanchamónovi, ale je pojata zcela jinak: tam se návštěvník může podívat přímo do faraonovy hrobky, jak ji nalezli archeologové před 85 lety, expozice je ale vytvřena z replik a neobsahuje žádné originální nálezy.
Reprodukce sarkofágu je vystavena ve švýcarském Curychu.:. Reprodukce sarkofágu je vystavena ve švýcarském Curychu.foto: Reuters/Michael Burhorez
Vídeňská výstava se bude bezpochyby těšit velkému zájmu rakouské i zahraniční veřejnosti. Již před jejím zahájením bylo prodáno přes 50 000 vstupenek. Otevřena bude denně až do 28. září, ale protože počet návštěvníků je pro každý den i hodinu limitován, doporučuje se rezervovat si vstup předem přes internet na adrese www.tut.khm.at. Plné vstupné pro dospělého činí 18 eur (asi 460 korun), pro děti a mládež do 17 let 8,50 eura (asi 220 korun).

V Egyptě našli ztracenou "bezhlavou" pyramidu

25. srpna 2008 v 16:07 | Dominika Vaněčková |  Novinky

V Egyptě našli ztracenou "bezhlavou" pyramidu

Šéf egyptských památkářů Záhí Havás ukazuje novinářům místo nálezu ztracené pyramidy v Sakkáře. foto: Amr Dalsh, Reuters
Egyptští archeologové odkryli v Sakkáře pozůstatky "ztracené" královské pyramidy. Ve čtvrtek to oznámil šéf egyptských památkářů Zahí Havás. O více než 4000 let staré pyramidě existuje zmínka z poloviny 19. století našeho letopočtu, později ji ale zavál písek a údaje o její poloze se ztratily.
6. 6. 2008 11:48 - SAKKÁRA
Podle Haváse nechal pyramidu vystavět pravděpodobně faraón Menkauhor, který vládl v období V. dynastie mezi lety 2396 až 2388 př. n. l. a jehož hrobka zatím nebyla objevena. Archeologové však zatím nenašli žádnou kartuš (hieroglyfický nápis se jménem vladaře), která by jejich domněnku potvrdila.
Zbytky hrobky v Sakkáře našel v roce 1842 německý archeolog Karl Richard Lepsius, který stavbu popsal jako "bezhlavou pyramidu", protože se dochovala jen její základna. Objev ale přikryl pouštní písek a žádnému archeologovi se od té doby nepodařilo polohu pyramidy určit.
Nově objevené základy ztracené pyramidy v Sakkáře.:. Nově objevené základy ztracené pyramidy v Sakkáře.foto: Reuters/Amr Dalsh
"Vyplnili jsme mezeru týkající se chybějící pyramidy," uvedl Havás, generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta.
Základna pyramidy byla nalezena poté, co dělníci za poslední rok a půl odhrabali téměř osmimetrový nános písku a poté ještě museli vyhloubit skoro pětimetrovou jámu. Kromě obrovských kamenů ukazujících vchod a obvodové zdi našli archeologové také zbytky pohřební komory.
Pyramida je zhruba o dvě stě let mladší než velká Chufuova (Cheopsova) pyramida v Gíze, která byla dokončena zřejmě kolem roku 2500 př. n. l.
Dělník odstraňuje nánosy písku v místě nově objevené ztracené pyramidy v Sakkáře.:. Dělník odstraňuje nánosy písku v místě nově objevené ztracené pyramidy v Sakkáře.foto: Reuters/Amr Dalsh

Brno uvidí kopii Tutanchamonovy hrobky v reálné velikosti

25. srpna 2008 v 16:04 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Brno uvidí kopii Tutanchamonovy hrobky v reálné velikosti

zdroj Maska Tutanchamona foto: Live Nation
Interaktivní výstava Tutanchamon - jeho hrob a poklady organizovaná agenturou Live Nation chce od 16. října poskytnout návštěvníkům brněnské Titanic Hall podobný zážitek, jaký zažili egyptologové při objevení Tutanchamonovy hrobky.
6. 8. 2008 16:08 - BRNO
Pro výstavu vznikla údajně zcela přesná replika hrobového komplexu a lidé si tam mohou prohlédnout asi 1 000 předmětů. Měli by tak získat podobný pocit jako objevitel Howard Carter, který 26. listopadu 1922 vstoupil do hrobky jako první člověk v moderních dějinách. Projekt připravoval tým odborníků pět let.
Návštěvník si může prohlížet jednotlivé předměty nebo využít multimediální a interaktivní prezentace s informacemi o egyptské kultuře, dějinách a náboženství. Ani v Egyptě není možnost vidět Tutanchamónovu hrobku přesně v tom stavu, jak vypadala ve chvíli objevení.
Z výstavy o TutanchamonoviZ výstavy o Tutanchamonovi. Foto: Live Nation
Tutanchamon je dnes asi nejslavnějším egyptským faraónem a vděčí zato právě objevení nádherné nepoškozené hrobky, odborníci ho paradoxně nepovažují za důležitého vládce. Panoval jen devět let a zřejmě nepodnikl žádné významné válečné tažení. Zemřel velmi mladý.
Zajímavý je tím, že opustil Atonovo učení a vrátil se zpět k tradičním egyptským bohům. Dokonce přijal i nové jméno. Nechal také opravit všechny chrámy a ostatní památky, aby se do Egypta vrátila stará božstva. Amonovi dal postavit v Thébách mnoho soch.
Stanislav Dvořák,Novinky

Vědci ověřují otcovství faraona Tutanchamóna

25. srpna 2008 v 16:01 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Vědci ověřují otcovství faraona Tutanchamóna

Národní muzeum v Káhiře foto: Dana Sokolová
Chlapecký faraon Tutanchamón zemřel bez potomků - možná proto, že jeho případné děti zemřely již při porodu. I tuto hypotézu nyní prověřují egyptští vědci, kteří zkoumají ostatky dvou mrtvě narozených dětí nalezených v hrobce "zlatého faraona".
8. 8. 2008 10:45
Tutanchamónovo otcovství má potvrdit (nebo vyvrátit) srovnání jeho DNA se vzorky, odňatými dvěma novorozencům, z nichž jeden se dožil pěti měsíců a druhý sedmi měsíců. Obě mumie byly dosud uchovávány v Káhirské lékařské škole a od objevu faraonovy hrobky v roce 1922 jim experti nevěnovali větší pozornost.

Vědci prověří DNA ostatky faraónů a dalších těl

"Poprvé budeme moci identifikovat Tutanchamónovu rodinu," uvedl šéf egyptské Nejvyšší rady pro starožitnosti Zahí Havás. Podle něj se nabízí šance určit faraonův rodokmen a snad i objevit mumii krásné Nefertiti, jeho macechy a matky jeho ženy Anchesenamon.
Havásovým širším cílem je prozkoumat DNA u všech mumií v káhirském Egyptském muzeu. Pozornost vědců se zaměří nejen na ostatky faraonů a na potvrzení jejich pravosti, ale i na dvě desítky mrtvých těl, jejichž totožnost je dosud neznámá.
Tutanchamón vládl Egyptu v letech 1333-1324 př. n. l. Soudí se, že nastoupil na trůn v devíti letech. S Anchesenamon se oženil ve 12 letech, o šest let později zemřel na otravu krve. Podle historiků neměl potomka.

Howard Carter

24. srpna 2008 v 11:32 Archeologové a Egyptologové
4. listopadu roku 1922 narazili dělníci britského egyptologa Howarda Cartera při kopání v egyptském Údolí králů na první kamenný schod, den na to už bylo jisté, že jde o celé schodiště. 24. listopadu stáli Carter a jeho mecenáš lord Carnarvon před zdí s pečetěmi faraona Tutanchamona a tušili, že budou nejspíš prvními lidmi, kdo se za ni od chvíle faraonova pohřbu podívá.
Howard Carter se narodil roku 1874 v Norfolku, vychováván a vzděláván byl v soukromých školách. Velice ho ovlivnilo to, že jeho otec byl malíř a kreslíř; specializoval se především na kreslení zvířat. Malému Carterovi dal velmi dobrou školu, takže se sám začal zajímat o kreslení.V tomto oboru dosáhl výjimečných kvalit a už v 17 letech byl na doporučení jedné přítelkyně egyptologů, lady Ahmerstové přijat do Společnosti na výzkum Egypta.Měla zamezit ničení a vykrádání staroegyptských památek.Tady, pod vedením P. E. Newberryho, započala egyptologická kariéra Howarda Cartera. Právě s Newberrym přišel do Bení Hasanu a do Dér el-Berši, což jsou lokality, kde byly nalezeny hrobky úředníků ze Střední říše; Carter v těchto hrobkách dokumentoval reliéfy. Později pracoval ještě s W. M. Flindersem Petriem v Amarně a znovu s Newberrym v Dér el-Bahrí. Právě tam začal jeho zájem o západní nilský břeh u Théb a Carter se nadále zaměřuje na Údolí králů, kde začal počátkem 20. století pracovat pod vedením Američana Theodora M. Davise. (Davis dostal právě roku 1902 od egyptské vlády povolení k vykopávkám v Údolí králů. Kopal tu 12 let a objevil mimo jiné hroby Thutmose IV., Siptaha, Haremheba a mumii a rakev krále Amenhotepa IV.). Když Davis zemřel, navázal Carter na jeho výzkumy pod vedením a se sponzorskou podporou lorda Carnarvona.

Když Carter s Carnarvonem se svými výzkumy v egyptském Údolí králů začínali, všichni jim tvrdili, že dělají marnou práci. Motyky a lopaty archeologů a také zlodějů už dávno obrátily údolí doslova naruby. Carter a Carnarvon byli však jiného názoru. Nejen, že věřili ve svůj úspěch. Věděli dokonce úplně přesně co hledají. Hrob faraona Tutanchamona. S pátráním začali v roce 1917. Jak si ale mohli být jisti tím, že tam skutečně ta hrobka někde je?

Když Davis zemřel, byly jeho výzkumy ve stádiu, kdy se obecně předpokládalo, že se už v Údolí králů opravdu nic dalšího nalézt nedá. Během prvních desetiletí 20. století však bylo poblíž dosud skrytého vchodu do Tutanchamonovy hrobky nalezeno několik drobností, které přesvědčily jak Carnarvona, tak Cartera o tom, že ta hrobka někde poblíž být musí. Byl to především pohárek z fajánse se jménem faraona Tutanchamona, dále zlaté plíšky s vyobrazením Tutanchamona na voze a byla také nalezena rituální jáma, v níž byly pohřbeny balzamovací potřeby, rovněž označené Tutanchamonovým jménem. Je paradoxní, že když Davis objevil hrobku krále Aje a našel v ní nápisy se jmény Aje i Tutanchamona, jehož byl Aj nástupcem, byl přesvědčen o tom, že se jedná právě o Tutanchamonovu hrobku. Když v ní ale Carter později provedl revizní průzkum, zjistil, že se jedná o hrobku jiného panovníka. Toto zjištění ho ještě více podpořilo v dalším hledání skutečné Tutanchamonovy hrobky. Měl sice problém s tím, že lordu Carnarvonovi docházela trpělivost a také peníze, takže na přelomu let 1921-22 už nechtěl nadále sponzorovat žádnou expedici, ale díky Carterově výmluvnosti přece jen svolil k poslední sezóně. A ta přinesla kýžené ovoce. Jen několik dnů po zahájení expedice dělníci narazili na první schody, vedoucí do Tutanchamonovy hrobky.

Je takřka neuvěřitelné, že se tak stalo na místě, které si oba badatelé už v roce 1917 označili jako pravděpodobnou polohu hrobky. Různé vnější okolnosti, nerozhodnost, pochybnosti a také rozličné pokyny kolegů - odborníků však způsobily, že své kopání na tomto místě přerušili a vrátili se na něj až po pěti letech. A dobře udělali.

V hrobce se našla víceméně kompletní pohřební výbava - ani ona totiž neunikla pozornosti zlodějů. Bylo to ale nedlouho po pohřbu, takže kněží stihli znovu zapečetit hrobku a zajistit ji před dalšími pozdějšími vykradači. Mladý panovník Tutanchamon vládl velmi krátkou dobu a patří k nejméně významným faraonům Nové říše. Svou slávou ho předčili panovníci takových zvučných jmen jako byli např. Thutmose III., Ramesse II., Ramesse III. a další. Dnes je celá Tutanchamonova pohřební výbava vystavena v káhirském muzeu. Tato výbava sestávala z nejrůznějších věcí, určených pro faraonovu posmrtnou potřebu. Byly to nádoby s oleji, vodou a vínem, byly tam složeny i potraviny a také různé předměty a oděvy, které faraon používal za svého života. Dále tam byly předměty, vyrobené výhradně pro jediný účel - pro den smrti, kdy bude pohřební výbava slavnostně vnesena do pohřební komory a nebo přesněji do prostor, pro pohřební výbavu připravených. Ve výbavě byly i různé sošky sloužících, tzv. vešebtů, kteří se měli starat o panovníka po smrti, dále lůžka, rozložené vozy, luky, šípy, různé truhlice naplněné šperky, oděvy nebo plátnem. V hrobce byla pohřební komora se sarkofágem, kde v několika rakvích spočívalo tělo panovníka. Mimochodem - spočívá tam dodnes, a je to jediné tělo panovníka, které zůstalo do dnešních dnů na svém místě. V hrobce byly i další poklady, které se nacházely v místnosti, nazývané dnes pracovně pokladnice.

Tak zvaný Tutanchamonův poklad, který tvoří několik tisíc předmětů, počítáme-li zvlášť i drobné šperky, zaplňuje v Egyptském muzeu v Káhiře celkem 12 místností. Kromě už zmíněných věcí tam lze spatřit i nejrůznější trůny či křesla, ozdobné skříňky, amulety, hračky, toaletní potřeby a desítky dalších magických i užitkových předmětů. Veřejně přístupná je i samotná Tutanchamonova hrobka. I dnes v ní, jak už bylo řečeno, stojí sarkofág s pozlacenou rakví faraona, který panoval pouhých devět let. A řekneme-li, že "panoval", je to ještě dost nadnesený výraz. Na trůn totiž nastoupil jako devítiletý chlapec. Bylo to v pohnuté době náboženských sporů po smrti "kacířského krále" Amenhotepa IV., který zrušil kult Amona i ostatních egyptských bohů, nahradil jej kultem jediného boha Atona - Sluneční koule a přijal nové jméno Achnaton. Jeho smrt doprovázely dosud nevyjasněné okolnosti, stejně jako smrt jeho nástupce Smenchkarea, vládnoucího pouhé tři roky a koneckonců i samotného Tutanchamona, který pravděpodobně nastoupil na trůn po Smenchkarem. Má se za to, že všichni tito králové padli za oběť spiknutí, které proti nim zorganizovali kněží zavrženého boha Amona, jehož kult, spolu s kultem ostatních božstev, byl posléze v Egyptě obnoven. Mimo jiné i díky dvornímu hodnostáři Ajemu, oficiálnímu spoluvládci mladičkého Tutanchamona, za jehož krátkého života udělal Aj všechno pro to, aby se sám stal jeho nástupcem a králem obou egyptských zemí.
Tutanchamon však nejspíš zemřel přeci jen dost nečekaně (asi roku 1339 př.n.l.) a musel být proto narychlo pohřben do nedůstojně malé a nevyzdobené hrobky, s chudou a porůznu sehnanou výbavou. V souvislosti s tím si asi nejspíš nikdy nedokážeme ani představit, jaké obrovské poklady musely ukrývat hrobky jiných, skutečně velkých vladařů - Chufua, Thutmose III., Amenhotepa III. a nebo Ramesse II. Velikého. Nezbylo z nich nic.

A co Howard Carter? I těch "pár drobností" z Tutanchamonovy hrobky mu zcela změnilo život.

Carter se po zbytek života zaměřil už jen na zpracování Tutanchamonovy hrobky. Byť je to jen nevelký hrob, předmětů se v něm nalezla velká spousta a tak i pouhé zakonzervování, vynesení z hrobky na světlo a odeslání předmětů do káhirského muzea zabralo Carterovi celých pět let. Pak přišlo na řadu další zpracování. Carter vydal ve třech svazcích jakési "předzpravodajské" dílo, které bylo doplněno jeho kresbami a záznamy; počítal nicméně s tím, že sestaví ještě souhrnnou publikaci, která měla být velmi precizní a detailní. A tu bohužel už nestihl dokončit, protože v roce 1939 zemřel.

Nemůžeme se nezmínit o takzvané kletbě faraonů. Smrt přiletí na rychlých perutích k tomu, kdo poruší faraonův klid, stojí prý na jednom z nápisů v hrobce. A skutečně. Pár měsíců po jejím objevu umírá lord Carnarvon. V té chvíli se věci chopili novináři a zveřejnili další strašidelná fakta. Už v den otevření hrobu uštkla kobra Carnarvonova kanára. V moment Carnarvonovy smrti prý zhasla v Káhiře všechna světla a jeho pes doma v Anglii v tutéž chvíli zavyl a zcepeněl. Carnarvonův mladší bratr zemřel náhle necelý rok po objevu hrobky. Do souvislosti s ní a kletbou faraonů byla kladena i četná další více či méně "záhadná" úmrtí. Například neočekávaná smrt rentgenologa Reida na cestě do Egypta, kde měl zkoumat královu mumii. Nedlouho po návštěvě Tutanchamonovy hrobky zemřeli i další lidé - mezi nimi A. C. Mace, člověk, který s Carterem otvíral královu pohřební komoru. A tak bychom mohli pokračovat. Egyptologové si však o kletbě faraonů myslí své. Včetně Sylvy Pavlasové.

V hrobkách panovníků ani v hrobkách soukromých nebyl nikdy nalezen nápis, který by obsahoval nějakou kletbu k potrestání toho, kdo naruší klid zemřelého. Objevují se tam zato texty, které chrání tělo zemřelého a jeho duši před zničením a také formulky, které měly zahnat zlé duchy od prahu hrobky; v hrobkách lze nalézt i hieroglyfické značky, záměrně poničené takovým způsobem, aby to, co zobrazují, nemohlo škodit zemřelému - například přeseknutá zmije, škorpión s hlavičkou oddělenou od těla a podobně. Povídání o kletbě faraonů mělo svou živnou půdu v záhadných okolnostech, které údajně provázely objevení Tutanchamonova hrobu.

Zlatá sfinga - úvod

24. srpna 2008 v 11:07 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
ÚVOD: Můj příběh zlatá sfinga bude vyprávět o faraonovi jménem Den. Bude velmi milý faraon, a bude mít velkou přízeň obyvatelstva. Všichni ho mají rádi. Nemá jediného nepřítele. A tak jednou ostatní lidé z Egypta svolali takovou větší schůzi. Ale faraon. Ale faraon o ní vědět nebude. Všichni lidé se shodnou, že by bylo dobré pro faraona měli postavit nějakou památku. Ale pyramidu už měl. Tak se rozhodli, že mu postaví velkou sfingu. Sfinga měla v základě měřit zřejmě 10 metrů. Celkem chtěli, aby měřila alespoň 50 metrů. Bylo to trochu přehnané. Ale pro nejmilovanějšího faraona, byli ochotni udělat cokoli. Tedy po 2 měsících měli udělané rozbory. Sfindžin architekt, který se jmenoval Tan měl za úkol spolu s dobrovolnými staviteli a řemeslníci, prostě s celým obyvatelstvem postavit padesáti metrovou sfingu. Sfinga měla být celá ze zlata, aby faraon věděl jak si ho lid vážil. Jelikož chtěli dokázat, že jsou nejlepšími staviteli a oddanými služebníky, chtěli tuto sfingu postavit za 5 let. To se jim povedlo. Sfinga byla postavena za 5 let přesně na den,hodinu a na minutu. Faraon Den, byl velice překvapený a lidu daroval velký kus odměny. ……
Ale zbytek později. Těšte se!

Nefertiino zmizení - úvod

24. srpna 2008 v 11:06 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
Úvod : Příběh Nefertiino zmizení. Příběh bude vyprávět o tom jak spiklenci z vedlejší země mají spadeno na krále, a rozhodnou se pro jeho únos. Vydají se tedy do královského pokoje. Jelikož je tma tak nepoznají, že v posteli neleží faraon Achnaton, ale jeho žena královna Nefertiti. Nefertiti dají do pusy hadr, aby nemohla křičet. Nefertiti se neuměla bránit, a tak nic nemohla dělat. Spiklenci odvedli Nefertiti z pokoje. A vypadli ven z chrámu. Měli takový velký vůz, u nás nákladní vozidlo. Tam měli lambu a tak jí zapálili. A nestačili se divit. Byla to Nefertiti. Ale nakonec byli rádi, že unesli jí a ne faraona. Protože faraon se jí vydá hledat a oni budou mít dostatek času, aby mu pohrozili tím, že pokud se jim dobrovolně nevydá tak mu nevrátíme Nefertiti a zabujeme jí.
Zbytek opět později.

Hrobka faraona Tutanchamona - úvod

24. srpna 2008 v 11:05 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
Úvod: Hrobka faraona Tutanchamona, byla objevena v roce 1922, Howardem Carterem. Můj příběh bude vyprávět o Howardu Carterovi a mecenáši jeho výzkumů lordu Carnarvonovi. Jak budou objevovat Tutanchamonovu hrobku. Ale oba pojedou do Egypta, a tam budou objevovat. Jednoho dne po pěti letech neúspěšného hledání Carterův tým konečně v roce 1922 odkryl uprostřed Údolí králů schodiště vytesané do skály. Šlo o výjimečný objev. Na rozdíl od dalších hrobů, které byly několikrát vykraden, obsah 4 místností zůstal víceméně netknutý.
V listopadu 1922, za přítomnosti mnoha společenských celebrit a světového tisku, Howard Carter a mecenáš jeho výzkum lord Carnarvon slavnostně otevřeli hrobku. Objevili sbírku úžasných starověkých předmětů, včetně zapečetěné pohřební komory s do sebe zapadajícími rakvemi, a samozřejmě mumii Tutanchamona. …..

Zbytek se dozvíte až v 1. Části, ať se máte na co těšit.

Rosovo největší sen - úvod

24. srpna 2008 v 11:03 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
Úvod : Píše se rok 1955. Mladý hoch jménem Ros má už od narození ten největší sen. Letět do Egypta. Do Egypta je úplný blázínek. Až vyroste chce být fotografem, který bude dávat fotky památek do muzea a na výstavky. Jednoho dne tedy 8.8. 1955 má Ros desáté narozeniny. Poklidně spí, když uslyší jak po schodech jde někdo nahoru. Ale dále dělá, že spí. Najednou se otevřou dveře a do nich vkročí Rosovo maminka a tatínek. Začnou zpívat. Ros foukne a svíčky zhasnou. Má nastavené ruce, ale nic se mu do nich nedostane. Maminka mu oznámí, že jako dárek k narozeninám ho vezme s tatínkem do Egypta. A také že mu koupili fotoaparát, který vydrží ve vodě i na suchu. Ros je velmi rád. Splnil se mu sen.
Maminka řekne, že odjíždí už za dva dny. Tedy 10.8. 1955. Ros si začne zabalovat už dne. Strašně moc se těší. Až dojedou do Egypta, Ros hned začne fotografovat. Jsou na místě. Rosovi museli koupit největší paměť do fotoaparátu. …….

Zbytek se dozvíte v mé první části. Aby jste se měli na co těšit.

Karnakské sloupy - úvod

24. srpna 2008 v 11:02 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky
Úvod : Co si představíte pod pojmem Karnak ? Zřejmě egyptský chrám boha Amona Rea. Ale co potom jen Karnakské sloupy? To je tak, že si asi říkáte, co mohou dělat sloupy. Ale v mé povídce se dozvíte mnoho o Karnakských sloupech. Příběh bude o jedné mladé Egypťance, která se vydá hledat svou ztracenou kočičku, která se jí někam zaběhla. Ze svého pokoje, který se nachází v chrámu jejího otce faraona Pepiho I. (opět nebudu psát Pepi I. Ale budu psát jen Pepi) vyběhla ven, za Miyou ( čti Mijou ) a sledovala jí až do chrámu Karnak. Jelikož byla ještě malá a neuměla moc číst egyptské hieroglyfy nemohla vědět, co se píše na jejich sloupcích. Prošla tedy mezi sloupci. Ve tmě nebylo vidět skoro nic, ani neměla žádnou olejovou lampu. Prostě nic. A tak šla dál. Mezi posledními sloupy se musela zastavit. Mezi sloupci nešlo projít, bylo tam něco jako silové pole. Ale nebyla na tom elektřina, nic, co by jí mohlo ublížit. Jen jakoby zeď. Ale byla průhledná. A tak se Armena vydala a zpět na začátek sloupů, aby mohla jít zpět do svého pokoje. Ale ani první sloupy, kterými přišla jí nepustili ven. Ani boční cesty. Byla uvězněná mezi sloupy. Ale najednou si vzpomněla, že stejně by tu zůstala, jelikož hledá svoji kočičku Miyu. A po chvilce uslyšela mňouknutí, jako by před ní stála Miya. A pravda, Miya stála přesně před ní a koukala se jí do očí. Armena byla velice překvapená, ale také byla velice šťastná. Armena se zvedla a vzala Miyu do rukou. Šla zpět ke sloupům, kterými přišla. Sloupy jí pustili. Šla zpátky k sobě do pokoje. Armena hned usnula. Miya také usnula Armeně na klíně. Nastalo ráno a Miya byla zase pryč. Armena se vrátila do Karnaku. Slupy jí pustili dovnitř, ale ven zase ne…..

Zbytek se dozvíte už při začátku mé povídky. Aby jste se měli na co těšit.

Tajemný skarabeus- 3. část

21. srpna 2008 v 16:25 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

Můj diplom

21. srpna 2008 v 12:50 | Dominika Vaněčková