Březen 2009

Karnakské sloupy - 18. část

29. března 2009 v 14:40 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

Armena celou noc probrečela. ,, Armeno, nebreč už." ,, Ale musím na něj pořád myslet." ,, Stejně to už nezmněníš. " ,, Ano já vím. Jedna věc je profesor, ale ta druhá je Miya. Nemám už ani profesora, a ani Miyu. Už nemám nikoho." ,, Neblázni, máš mě." ,, Ano mám tebe otče, ale ty jsi věčně zahrnován spousty papírů a ke všemu máš spoustu jiných povinností."

,, Aha, tak tohleto ti tak vadí?" ,,Ano." ,, Tak pokud chceš, tak se můžu každý den jednou v týdnu odvolat." ,, Ale já tě chci mít u sebe pořád. Ne jen jednou v týdnu. " ,, Obávám se že to nepůjde." ,, Hm, já to tušila. " ,,Nezlob se." ,, To je dobrý." Armena odešla do svého pokoje.

,,Ach to je strašné. kdyby tu tak alespoň byla Miya. ,, Mňauuu." ozvalo se. ,, Miyo ." ,,Ach Armeno, moc se mi po tobě stýskalo. " ,, Mně po tobě taky. Ale kam si to zmizela." ,, No unesli mě ti, kdo nastražili tu past." ,, A víš kdo to byl ? " ,, Ano vím." ,, Povíš mi to ?" ,, Ano." ,,Tak tedy ?" ,,Byl to faraonův lékař. " ,, Co? Lékař léčil profesora." ,, Ano, ale je to pravda."

,,Věřím ti Miyo. " Armena to všechno běžela říci otci, a ten dal okamžitě lékaře zatknout. lékař se sice smrti vyhnul a zlý osud ho nemine. Miya už se nikdy nevzdálila od Armenina boku.

Faraon se začal více uvolňovat ze své funkce a trávil čas s Armenou.

KONEC

Sobek

29. března 2009 v 12:23 | Dominika Vaněčková |  Bohové

Sobek

Krokodýlí bůh byl znázorňován jako plaz nebo člověk s hlavou krokodýla. Byl uctíván ve Fajjúmu a v chrámu Kom Ombo. Sobek byl spojován s faraonskou mocí a ve formě Sobek-Re byl uctíván jako sluneční božstvo.
Jeho chotí byla Hathor a za jejich dítě byl považován Chonsu, který byl všude jinde uváděný jako syn Amona a Mut.

Experti: mumie není krásná královna Nefertiijti

29. března 2009 v 12:16 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Experti: mumie není krásná královna Nefertiijti

S despektem přecházejícím v rozhořčení reagovali egyptští experti na tvrzení britské archeologické expedice o objevení mumie egyptské královny Nefertiijti, spolu s o 1300 let mladší Kleopatrou, považované za nejkrásnější a nejvlivnější ženy starověkého Egypta.
středa 11. června 2003, 17:40 - EGYPT
Šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás je přesvědčen o tom, že archeoložka Joann Fletcherová, jež mumii číslo 61072 z tajné postranní komnaty v hrobce KV35 v Údolí králů identifikovala, se prostě mýlí: " Nemá v ruce žádné důkazy, pouze pospojovala fakta do řetězce. Rentgenová analýza navíc určila mumii jako šestnáctiletou dívku, zatímco královna zemřela někdy kolem třicítky", řekl televizi Discovery Chanel.

Test DNA je bezpředmětný

Také profesorka egyptologie z Americké univerzity v Káhiře Lisa Sabbahyová netají skepsi. "Kněží shromažďovali mumie, dávali je do jiných rakví a ukládali na různá místa. Mohli tak klidně dát na hlavu paruku, kterou ale předtím mrtvý neměl. Navíc propíchnuté ucho a ohnutá ruka znamená, že mrtvá patřila do královské rodiny, nic víc". Kromě toho odborníci nemohou počítat s testem DNA, protože vzorek z mumie není s čím porovnat: z mumií šesti dcer královny se nezachovala ani jedna.

Krásná tvář Smenchkaré

Nefertiijti byla hlavní manželkou krále Achnatona, ale nepocházela z královské rodiny. Achnaton patřil do 18. dynastie a panoval v letech 1353 až 1336 před naším letopočtem. Po něm krátce na trůn dosedla zřejmě Nefertiijti a vládla nejspíš pod jménem Smenchkaré.
Celý svět zná sošku její hlavy s krásnou tváří a korunou - 50 centimetrů vysoké, 3000 let staré dílo, dnes chloubu Egyptologického muzea v Berlíně . Mumii objevil v roce 1898 francouzský archeolog Victor Loret. Zatímco šest mumií vědci přiřkli několika vladařům, dvě ženy a jedno dítě zůstávaly dlouho záhadou až do počátku týdne, kdy Joann Fletecherová oznámila, že je na pokraji archeologické senzace.
S despektem přecházejícím v rozhořčení reagovali egyptští experti na tvrzení britské archeologické expedice o objevení mumie egyptské královny Nefertiijti, spolu s o 1300 let mladší Kleopatrou, považované za nejkrásnější a nejvlivnější ženy starověkého Egypta.
středa 11. června 2003, 17:40 - EGYPT
Šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás je přesvědčen o tom, že archeoložka Joann Fletcherová, jež mumii číslo 61072 z tajné postranní komnaty v hrobce KV35 v Údolí králů identifikovala, se prostě mýlí: " Nemá v ruce žádné důkazy, pouze pospojovala fakta do řetězce. Rentgenová analýza navíc určila mumii jako šestnáctiletou dívku, zatímco královna zemřela někdy kolem třicítky", řekl televizi Discovery Chanel.

Čeští a rakouští egyptologové si předávají zkušenosti

29. března 2009 v 12:15 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Čeští a rakouští egyptologové si předávají zkušenosti

Jedním z hlavních témat sympozia v Rakouském kulturním centru je objev sarkofágu významného egyptského velmože Merimoseho. Sympozium se koná v Praze od 5. do 7. října a týká se především nových objevů českých a rakouských egyptologů.
čtvrtek 6. října 2005, 16:14 - PRAHA
Objev uskutečnil nezávislý rakouský egyptolog Gottfried Hamernik. Tomu se podařilo poskládat části sarkofágu významného velmože Merimoseho.
"Jednotlivé kusy byly nalezeny ve třech různých muzeích - v Londýně, Oslu a také v Náprstkově muzeu v Praze," řekl ve čtvrtek v Praze Hamerník. Původně vlastnil sbírku v 19. století rakouský sběratel, který působil v Egyptě v rámci diplomatické mise. Po jeho smrti se však sbírka rozešla po Evropě a některé části skončily v různých muzeích.
"Sbírka velmože Merimoseho není jedinou, která byla takto objevena. Dalším příkladem je reliéf velmože Kaapera nebo stavby z období krále Achnatona," poznamenala jedna z iniciátorek akce Hana Navrátilová.

Navázání na loňskou spolupráci

Sympozium nese název Egypt a Rakousko II. a je již druhým souborem přednášek, které Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy spolu s rakouskými badateli pořádá. První sympozium Egypt a Rakousko I. se konalo loni.
"Toto sympozium patří do série akcí, které se snaží přiblížit společné vztahy Rakouska a Česka," řekla Navrátilová. Uvedla, že akce je především určena pedagogům a studentům z rakouských a českých univerzit. "Byli bychom ale také rádi, kdyby se sympozia zúčastnila i veřejnost. Nejde o nic akademického," doplnila.
Náplní sympozia Rakousko a Egypt II. jsou kromě objevů v egyptologii také témata o egyptské kultuře, hudbě a výtvarném umění. Zvláštní pozornost bude rovněž věnována fenoménu tzv. egyptománie a souvisejícímu kulturněhistorickému vývoji.

Kleopatra byla afrického původu

29. března 2009 v 12:13 | Dominika Vaněčková |  Novinky

Kleopatra byla afrického původu

Kleopatra měla africkou matku. S tímto překvapivým tvrzením přišla Hilke Thürová z rakouské Akademie věd, který zkoumal ostatky její sestry princezny Arsinoé, které byly nalezené v Efesu. V pondělí o objevu informovala BBC.
Už fakt, že se podařilo najít pozůstatky někoho z Ptolemaiovců, je senzací . "Je unikátní v životě archeologa, když najde rakev s kostrou člena dynastie Ptolemaiovců," uvedla archeoložka a dodala: "To že Arsinoé měla africkou matku, je skutečnou senzací, která vedla k novému pohledu na rodinu Kleopatry a na vztah Kleopatry a Arsinoé."
Mince na které jsou zobrazeni Markus Antonius a Kleopatra

Africký původ je o to překvapivější, že zakladatel dynastie, generál Ptolemaios pocházel z Makedonie. Egypt mu připadl po smrti Alexandra Velikého, kdy si jeho vojevůdci mezi sebe rozdělili rozlehlou říši.
Skutečnost, že matka Arsinoé byla z Afriky, vyplynula ze zkoumání kostry.
Mezi Kleopatrou a Arsinoé zřejmě panovala rivalita. Podle některých historiků je možné, že Kleopatra nařídila Marku Antoniovi aby její sestru zabil.

Britské muzeum láká zejména starověkými sbírkami již 250 let

28. března 2009 v 19:56 | Dominika Vaněčková
Minulý týden ve čtvrtek oslavilo Britské muzeum v Londýně 250 let od svého založení. Počet návštěvníků se za dobu jeho existence rozrostl z pěti tisíc ročně na více než pět miliónů a učinil z něj tak jedno z nejnavštěvovanějších muzeí světa. A díky sedmi miliónům předmětů ve svých sbírkách se Britské muzeum řadí k největším světovým muzeím.
Britské muzeum v Londýně představuje největší sbírky starověkých památek. Ilustrační fotografie


Slavnou Rosettskou deskou, která sehrála klíčovou roli při rozluštění staroegyptských hieroglyfů, či jednou z "kráčejících" soch z Velikonočního ostrova se pyšní Britské muzeum v Londýně, které ve čtvrtek oslaví 250 let od svého otevření.

Muzeum nejvíce proslavily sbírky z Egypta

A i když v minulosti Britské muzeum asi nejvíce proslavily jeho sbírky ze starověkého Egypta a Mezopotámie, dnes láká návštěvníky i na díla současných avantgardních umělců.
Například v rámci výstavy Statuephilia, která trvá od loňského podzimu do 25. ledna, jsou mezi stálými exempláři rozmístěny sochy pěti současných britských umělců. Jednou z nich je i skulptura Siréna z 50 kilogramů čistého zlata, zpodobňující modelku Kate Mossovou ve cvičebním trikotu a jogínské poloze.
Příležitostných tématických výstav, z nichž některé jsou na rozdíl od stálých expozic zpoplatněné, pořádá muzeum zhruba dvacet ročně. Největší návštěvnický úspěch v historii muzea měla v roce 1972 výstava Tutanchamonových pokladů; exponáty z hrobky mladého egyptského faraona, kterou v roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter, si tehdy v Londýně prohlédlo 1,694 miliónu lidí.

Od terakotové armády po Babylon

Přes 850 000 návštěvníků zavítalo od září 2007 do loňského dubna do Britského muzea obdivovat část terakotové armády prvního čínského císaře, kterou Čína poprvé v historii zapůjčila do zahraničí. Nejnovější velkou výstavou je od listopadu do letošního března expozice Babylon - mýtus a skutečnost, na niž jsou k vidění i artefakty zapůjčené ze sbírek berlínského Pergamonského muzea či pařížského Louvru.
Ze stálých expozic z prehistorie Evropy vyniká například poklad z pohřební lodi ze 7. století, nalezené v roce 1939 v Sutton Hoo v anglickém hrabství Suffolk. Chloubou muzea jsou i takzvané Elginovy mramory - plastiky, které kdysi zdobily chrám Parthenón na athénské Akropoli a o jejichž navrácení žádá Řecko britskou vládu marně již od poloviny 19. století.
Na 350 000 předmětů čítá oddělení Afriky, Oceánie a Ameriky, 100 000 artefaktů nabízí sekce starého Řecka a Říma a milión kusů obsahuje sbírka mincí a medailí, která mapuje vývoj peněz od nejstarších mincí ze 7. století před Kristem až po euro. Součástí sbírky 50 000 kreseb a dvou miliónů grafik jsou vedle děl Albrechta Dürera, Michelangela, Raphaela, Rembrandta či Franciska Goyi i práce českého rytce Václava Hollara.

Základ sbírek pochází od sira Hanse Sloanyho

Základem dnešního rozsáhlého sbírkového fondu Britského muzea se stalo v roce 1753 zhruba 80 000 předmětů sbírky, kterou lékař a sběratel sir Hans Sloane odkázal národu. Za sbírkou, ceněnou tehdy nejméně na sto tisíc liber, požadoval v závěti dvacet tisíc liber pro jeho dvě dcery. Potřebné finance byly získány ve veřejné loterii a parlament schválil zákon o Britském muzeu, který král Jiří II. podepsal 7. června 1753.
Současná budova muzea byla dostavěna v roce 1850 (později rozšiřována) a sedm let nato byla na nádvoří muzea postavena monumentální Kruhová čítárna, kde studovaly mnohé slavné osobnosti, včetně Mahátmy Gándhího či Tomáše Garrigue Masaryka. Koncem 19. století opustily muzeum přírodovědné sbírky, které se přestěhovaly do nového samostatného muzea v South Kensingtonu.
V roce 1973 se muzejní knihovna stala součástí nové organizace Britská knihovna a v roce 1997 se přestěhovala do její nové budovy. Jelikož knihovna zabírala značnou část muzea, provedlo muzeum po roce 1997 rozsáhlou rekonstrukci centrální části.
Dvorana kolem Kruhové čítárny byla podle návrhu architekta Normana Fostera zastřešena skleněnou krytinou, čímž vznikl jedinečný prostor pro výstavy. V roce 2000 byla Kruhová čítárna poprvé zpřístupněna veřejnosti (dříve do ní měli přístup jen akademici či majitelé zvláštních propustek).

Karnakské sloupy - 17. část

28. března 2009 v 19:16 | Dominika Vaněčková |  Kapitolové povídky

,, Takže, na všem jsem dohodnuti. Hned jak uvidíme a hlavně uslyšíme hudbu, vydáme se na cestu do Karnaku. Tam si promluvíme s Basted a zkusíme ji obměkčit tak, aby nám řekla kde je Miya. A pokud nepromluví, už asi není naděje , že jí najdeme. "

,, Takhle nesmíš uvažovat Armeno. Pokud se takhle budeš stresovat, je jasné že se Miya nevrátí. Ale pokud budeme uvažovat optimistycky, tak se Miya určitě objeví. Takže, uvažuj dobře. Ano?" ,,Ano. Máte pravdu." ,,Armeno, myslím že faraon a ostatní budou v Karnaku alespoň pár hodin. A potom může začít náš plán. " ,,Ano."

Po nějakých dvou hodinách utichla hudba. Lid se přesunuje do Gízi. Armena se s profesorem chystá na výpravu. Najednou začaly zase hrát bubny, loutny, flétny a jiné hudební nástroje. To bylo pro naše dva dobrodruhy znamení, že je Karnak volný.

,, Takže jdeme. " ,, Ano, konečně." Po cestě je ale potkalo nepříjemné překvapení. Někdo, nějaký zvěd věděl, že se Armena s profesorem vydají na cestu, tak jim připravil past. V písku byla díra a v ní byly čtyři egyptské kobry. Jenže to nikdo nemohl vědět.

,, Au", zařval profesor. ,, Co se děje pane profesore. " ,,Ale, jen mě něco kouslo. " ,, Ukažte." ,, Ne to je v pořádku." Šli dál. Až po chvíli se profesor skácel na zem. ,,Pane profesore." Profesor byl v komatu. ,, Profesore, vstaňte." Ale profesor se ani nepohnul. Na ulici nebyli žádní lidé. A tak nikdo nemohl Armeně pomoci. Nechala profesora ležet na ulici a začla rychle utíkat do Gízi.

,, Otče." ,, Armeno. Kde je profesor." ,,Profesor se skácel na ulici, vpoušti ho něco kouslo. Vypadalo to na kobru." ,, panebože, to je vážné." ,, Honem, musíš něco udělat." ,, Armeno, nepanikař. kde je te´d" ,, Nechala jsem ho na ulici, a hned běžela za tebou." ,, Dobře, tak já půjdu s tebou, a ty písaři pobav hosty."

Mezitím, už ale bylo pozdě. než se s profesorem dostali k doktorovi, přestal dýchat. doktor potvrdil, že ho kousla kobra. ,, Takže zemřel na tyto následky? " ,, Kousnutí bylo jedna věc, ale měl v krvi tolik jedu, že dostal ještě infarkt. " ,, Ale to by se začal dusit" dodala Armena. ,, Ano to je pravda, ale někdy se infarkt projeví až po chvíli. To je všechno. Nic jiného už nemám. "

,, Děkujeme vám. " ,, Ach tati, to je strašné. " ,, Ano, ale už to nezměníme.",, Ano to je pravda." ,, Tak pojď, já se vrátím do Gízi a dnešní oslavy ukončím. A půjdu za tebou domů." ,, Děkuju, tati."

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ....

Diplom pro Simču

28. března 2009 v 16:46 | Dominika Vaněčková |  Diplomy for you

Konec..

28. března 2009 v 16:34 | Dominika Vaněčková |  Site
Takže, už byl kvůli mé nemoci prodloužený termín na anketu Abů Simbel nebo Údolí králů. Po sečtení hlasů se ukázalo že nejvíce hlasů získalo Abú Simbel. Tudíž Tutanchamon - Simča. Ale Sabča nemusí smutnit. Dostane se určitě na 1. pozici i v jiné anketě. Takže pro Simču tu bude diplom. Ale srdečně děkuji a Sabče za účast. A i ostatním, kteří se účastnili mé ankety.

Ahojky tak už jsem se vrátila z nemocnice

28. března 2009 v 16:25 | Dominika Vaněčková |  Site
Ahojky, tak už jsem se vrátila z nemocnice. Byla tam hrozná nuda. No strašně se omlouvám za nedostatek článků. Bylo toho na mě moc. Škola , nemoc, atd.. A teˇˇd ještě doučování. Ale teď už jsem tu, tak pár článku zase přibyde. teda alespoň doufám. Tak se mějte hezky papa

Ahojky

20. března 2009 v 14:23 | Dominika Vaněčková |  Site
Ahojky lidičky, jsem nemocná a ležím v nemocnici. Takže nějaký čas, sem nebudu dávat články.Jen jsem chtěla aby jste to věděli. Tak se mějte. papa

Abú Simbel

7. března 2009 v 11:53 | Dominika Vaněčková |  Videa

Abú Simbel - Usměvavá tvář se znovu spojuje s tělem

7. března 2009 v 11:38 | Dominika Vaněčková |  Památky, hrobky, stavby
Sestavování na novém místě vyvrcholilo 14. srpna 1966, když byl Velký chrám obnovený asi ze tří čtvrtin. Toho dne jsem´viděl obrovského faraona s jeho usmívající tváří poprvé vcelku.

Slavnostní akce měla všechny znaky dávných průvodů na oslavu vítězství. Když se obrovská pískovcová tvář šnečím tempem blížila na plochém valníku na nové místo, pátral by případný návštěvník nedalekých osad, postavených pro zachránce chrámů, po stopách lidského života bezvýsledně. Všichni obyvatelé nového Abú Simbelu - 1 530 inženýrů, dělníků a jejich rodinných příslušníků - se shromáždili podé cesty nebo v místě, kde měla být nově umístěna faraonova tvář, pozorovali průvod a provoůávali mu slávu.

Když faraonova hlava dorazila před Velký chrám, zdvihl ji jeřábník opatrně z pískového polštáře za tyče, které do ní byly opatrně vloženy před odvozem z původního místa. Tvář teď vypadala zezadu jinak než dřív. Odborníci měli obavy, aby se po instalaci na novém místě nepřeklopila dopředu , a proto na zadní stranu nastálo připojili protizávaží.

Jednadvacetitunová tvář i se svým zvláštním betonovým přívěskem pomalu stoupala nad hlavy přihlížejících. Chvíli se vznášela na místě nad dvěma nejjižnějšími, částečně znovu postavenými velikány a nakonec se zastavila nad postavou bezprostředně na sever od vstupu do chrámu. Zde byla usazena mezi faraonovy uši nad jeho salvnostní vous.

Pro mě byl onen den zvláštní osobní význam : byl to stý den, který jsem strávil v Abú Simbelu od své první návštěvy v roce 1956. Téměř to byla také moje poslední návštěva.

Následujícího rána jsem při fotografování prací na chrámu královny Nefertari vylezl na jeden blok, který nebyl dosud připevněn. najednou jsem cítil, jak se naklání , a seskočil jsem z něj právě včas , aby mne nerozmačkaly dvě tuny kamene, které se překlopily na blízkou skalku a dopadly na zem. naštěstí jsem se jenom uhodil , měl jsem modřiny, roztrhané šaty a rozbil se mi fotoaparát.

Samozřejmě jsem pak musel nehodu několikrát podrobně popisovat. Inženýři , s nimiž jsem hovořil , se pokaždé s obavami ptali : ,, A co se stalo s tím blokem ?"

Byl jsem rád , že se v první řadě zajímá o blaho starověkých kamenů. ten, který málem ukončil můj život , přežil nehodu bez poškození.

Na konci roku 1966 byl chrám královny Nefertari ke spokojenosti inženýrů dokončen v celé své původní kráse, i když s dvouměsíčním zpožděním. Tři z obrovských strážců Velkého chrámu klidně hleděli na hladinu jezera , zatímco horní část těla čtvrtého z nich, odlomená pravděpodobně ještě v Ramessových dobách, spočívala opět u nohou této sochy. Na podzim roku 1967 byl Velký chrám dokončen a paviáni se po dvouleté nepřitomnosti vrátili na jeho římsu , aby pozdravili vycházející slunce.

Záhlaví

6. března 2009 v 18:45 | Dominika Vaněčková |  Site

Poraďte mi, jaké záhlaví se vám líbí nejvíce.

1.



2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Abú Simbel - Zdrcující zpráva : Začněte znova

6. března 2009 v 17:18 | Dominika Vaněčková |  Památky, hrobky, stavby
Sestavování Malého chrámu nebylo tak jednoduché. V březnu téhož roku, dva měsíce poté, co dělníci usadili první blok, se zástupci VBB a konsorcia vrátili z jedné káhirské konference s překvapivou zprávou : všechno,co již bylo složeno z chrámu královny Nefertari, se musí rozebrat a sestavit znovu zhruba o dva metry výš.

Francouzský inženýr André Ruiz , který dohlížel na práce na Malém chrámu, řekl : ,, Nejdřív jsem si myslel, že je to žert. Když jsem se však podíval šéfovi do tváře, bylo jasné , že to myslí vážně. Rozčilil jsem se , už jsmesestavili osminu všech bloků! A naprosto zbytečně!"
Andrého zoufalství způsobili egyptští odborníci na hydrauliku jezera asi o metr na 600 stop ( cca 180 metrů) nad hladinou moře. Touto úpravou se objem vody v jezeře zvýší o téměř sedm miliard metrů krychlových a podstatně se zlepší ochrana Egypta před ničivými povodněmi. Zapoměli však všas informovat ty, kteří měli na starosti stěhování chrámů v Abú Simbelu.

Aby to bylo ještě složitější , rozhodla egyptská vláda, že někde ještě bude zapotřebí zvýšit bezpečnostní vzdálenost , a tak nařídila , že malý chrám , který ma starém i na novém místě stál níž Velký chrám, musí být postaven výš ne o jeden, ale hned o dva metry. Toto rozhodnutí , kterým se měnily navazující svislé polohy obou svatyní , archeology rozčílilo ještě víc.

Navzdory tomuto zklamání byl však společný podnik Abú Simbel až dosud velmi úspěšný. Stavitelé vyhráli závod se stoupajícími vodami Násirova jezera s náskokem tří měsíců.

Dne 16.dubna 1966 byl uskladněn poslední blok ,,zdola" a rozebírání bylo dokončeno. Ochranná hráz , dočasná stavba , která měla udržovat v suchu nohy stavitelů i Ramesse při řezání a rozebírání, již nebyla zapotřebí.

Koncem srpna v ní začal buldozer opatrně prorážet trhlinu. Súdánský řidič buldozeru se utkal tváří v tvář se stoupajícími vodami , které obklopí posvátná místa. Voda okolo stroje stoupala , on však odváně svůj úkol dokončil.

Než byly chrámy znovu postaveny, byly do všech bloků zasazeny ocelové tyče, které se později pevně ukotví do silných betonových zdí vybudovaných za chrámy. Aby byly střešní bloky umístěny přesně , použili stavitelé stejně ocelové lešení , jaké je podepíralo při rozebírání. Když se bloky stěhovaly na nové místo, dohadovali se lidé, kteří na stavbu dohlíželi , o každý centimetr.

Smlouva s konsorciem povolovaa odchylku 2,5 milimetru oproti původnímu postavení , ctižádostivý stavební dozor však jen zřídkakdy tak velký rozdíl toleroval. Měřilo se znovu a znovu , dokud každý blok nebyl umístěn naprosto přesně. Při usazování se používaly kovové desky, klíny a dokonce hydraulický zvedák , a teprve když bylo vše přísně překontrolováno, odpojili dělníci blok od jeřábu.

Přesné usazování někd trvalo celé hodiny . Když byl blok konečně ve správné poloze , udržovali ho v ní tenkými dřevěnými lištami a klíny nebo ho podložili maltou , dokud nebylo možné definitivně ho upevnit betonem.

V Egyptě postaví unikátní muzeum pod vodou

6. března 2009 v 16:21 | Dominika Vaněčková |  Novinky

V Egyptě postaví unikátní muzeum pod vodou


Pod hladinou Středozemního moře v zálivu města Alexandria by mělo vyrůst unikátní podvodní muzeum, na jehož výstavbě pomáhá Egyptu UNESCO. Turisté si budou moci prohlédnout mimo jiné poklady Kleopatřina paláce potopené na dně moře, aniž by se namočili. Projekt vypracovala kancelář francouzského architekta Jacquese Rougerieho a stavba by měla začít již příští rok.
6. 3. 2009 11:33
První část muzea by měla být umístěna podél nábřeží. Zde se bude nacházet "zahrada soch". Pod ní budou další výstavní prostory. Centrem této části bude vedena chodba, která bude směřovat do muzea pod hladinou moře. Nad tímto oddělením budou z moře vyčnívat čtyři obří objekty, které mají připomínat plachty. Tak projekt popsal sám Jacques Rougerie.
"Pokud vše půjde podle plánu, konstrukce začne už v roce 2010 a dokončení muzea by nemělo trvat více než 2,5 roku," řekl Ariel Fuchs zástupce architektonické kanceláře Rougerie.
Projekt podvodního muzea v Egyptě © Jacques Rougerie Architect:. Alexandrijský záliv © Jacques Rougerie Architect

Záliv je velmi bohatý na památky

Právě alexandrijský záliv skrývá pod vodou velké množství archeologických pokladů například zbytky Kleopatřina paláce, dávných řeckých a římských lodí či ostatky po alexandrijském majáku, který patřil mezi sedm divů světa. Jen za posledních 20 let zde vědci objevili 26 sfing, podstavce pro dary bohům, vraky řeckých a římských lodí a tisíce dalších objektů.
Záliv je umístěn v blízkosti nové Alexandrijské knihovny, tedy v místě, kde vědci věří, že žila Kleopatra s Markem Antoniem.
Vnitřní prostory podovodního muzea © Jacques Rougerie Architect:. Vnitřní prostory podovodního muzea © Jacques Rougerie Architect

Projekt naráží na finanční a technické komplikace

Problematické je však nejen zajištění konstrukce dostatečně silné tak, aby odolala proudům pod vodou. (Záliv je hluboký v průměru pouze 5-6 metrů.) Druhá výzva spočívá v zajištění viditelnosti v tunelu. Vody v Alexandrijském zálivu jsou totiž známé jako velmi temné.
Finanční zajištění celého projektu vyžaduje 140 miliónů dolarů (téměř 4 miliardy Kč). Vláda věří, že financování pomohou soukromé společnosti a organizace. Ale člen týmu architektů přiznává, že "nikdo si není jistý tím, odkud bude stavba financovaná."
Architekt Jacques Rougerie před návrhem na podmořské muzeum © Jacques Rougerie Architect:. Architekt Jacques Rougerie před návrhem na podmořské muzeum © Jacques Rougerie Architect
Vnitřní prostory muzea © Jacques Rougerie Architect:. Vnitřní prostory muzea © Jacques Rougerie Architect
Vize podmořského muzea, pohled z pevniny © Jacques Rougerie Architect:. Vize podmořského muzea, pohled z pevniny © Jacques Rougerie Architect

Suchou nohou budou lidé pozorovat podvodní svět. © Jacques Rougerie Architect:. Lidé pozorují vodní svět a jsou v suchu. © Jacques Rougerie Architect

V podvodním muzeu budou přibližovat vzdálenosti jezdící pásy. © Jacques Rougerie Architect:. V podvodním muzeu budou přibližovat vzdálenosti jezdící pásy. © Jacques Rougerie Architect
Vizualizace podmořského dna, kde ryby plavou mezi archeologickými památkami. © Jacques Rougerie Architect:. Vizualizace podmořského dna, kde ryby plavou mezi archeologickými památkami. © Jacques Rougerie Architect Vnitřní schodiště muzea © Jacques Rougerie Architect

V Egyptě byly nalezeny dvě sochy faraóna Amenhotepa III.

6. března 2009 v 16:18 | Dominika Vaněčková |  Novinky

V Egyptě byly nalezeny dvě sochy faraóna Amenhotepa III.

Archeologové na nalezišti v Luxoru odhalili podivuhodně zachovalé sochy faraóna Amenhotepa III.
Archeologové na nalezišti v Luxoru odhalili podivuhodně zachovalé sochy faraóna Amenhotepa III.

Archeologové v egyptském Luxoru objevili dvojici soch, jež představují faraóna Amenohotepa III., který žil před 3400 lety. V pátek to oznámil tajemník Nejvyšší rady pro památky Zahí Havás.
6. 3. 2009 07:23 - KÁHIRA
Jedna ze soch je přes metr vysoká. Zobrazuje faraóna v podobě sfingy - s lidskou hlavou a tělem lva. Druhá, z černé žuly, představuje faraóna sedícího na trůnu v okázalém oblečení s tradiční panovnickou korunou. Obě skulptury jsou ve velmi dobrém stavu.
Sochy byly objeveny při očistných pracích v zádušním chrámu věnovaném právě Amenhotepovi III.
Vlevo v popředí leží jedna z nalezených faraónových soch.:. Vlevo v popředí leží jedna z nalezených faraónových soch.
Amenhotep III. byl devátý faraon 18. dynastie a vládl starověkému Egyptu čtyři desítky let zhruba před 3400 lety. Jeho syn Amenhotep IV. si změnil jméno na Achnaton a zavedl v zemi monoteistické náboženství se slunečním kotoučem Atonem jako jediným bohem.