Leden 2010

Ahoj

28. ledna 2010 v 11:17 | _DominiQa_ |  Co je nového?
Ahojte všichni ... vím že tu už delší dobu nejsem, nevkládám články a za to se moc omlouvám. Nenapadají mě nápady na články.

Nedávno jsem byla v kině na filmu Avatar. A jelikož se mi tento film opravdu líbil a okouzlil mě, tak jsem se rozhodla že o něm založím blog. Takže pokud vás taky zajímá Avatar tak se určitě podívejte na můj web : www.avatar-2009.blog.cz

Tak se mějte

Dělníci na stavbě egyptských pyramid nebyli otroky

22. ledna 2010 v 15:46 | _DominiQa_ |  Novinky

Dělníci na stavbě egyptských pyramid nebyli otroky

U velkých pyramid v egyptské Gíze byly objeveny hrobky dělníků, kteří je stavěli. Skutečnost, že tyto stavitele Cheopsovy a Chefrénovy pyramidy pohřbili na takovém místě, naznačuje, že nebyli otroky, ale svobodnými lidmi.

Dělníci na vykopávkách u Chufuovy nebo také Cheopsovy pyramidy

"Hrobky byly vybudovány vedle královských pyramid, což naznačuje, že tito lidé nebyli vůbec otroci. Kdyby byli bývali otroky, nebylo by možné postavit jejich hrobky vedle hrobek jejich králů," uvedl v prohlášení hlavní egyptský archeolog Zahí Havás.
Hrobky byly vystavěny z cihel a bláta před 4500 lety. Naposledy se hrobky dělníků našly v 90. letech.
Nálezy z místa naznačují, že na stavbě pyramid se podílelo zhruba 10 000 dělníků. Pracovali v tříměsíčních rotacích a denně spořádali 21 kusů dobytka a 23 ovcí, které jim posílali chovatelé z delty a Horního Egypta, doplnil Havás. Vzhledem k tomu prý mohli tito chovatelé být zbaveni daňové povinnosti.
Objev hrobek posílil teorie vědců, podle nichž je masivní nasazení otroků na stavbách pyramid mýtem. Argumentují zejména tím, že by stavby nebyly tak precizní.
Objevený hrob dělníka
Hrob dělníka, jehož nález potvrdili Egypťané o víkendu.

Putování s BBC: Skalní město Petra ukrývali beduíni stovky let

22. ledna 2010 v 15:46 | _DominiQa_ |  Novinky

Putování s BBC: Skalní město Petra ukrývali beduíni stovky let

Míříme do středu velkého skrytého města, které bylo po staletí ztraceno. Petra stojí v srdci svaté země, v Jordánsku. A právem se řadí mezi novodobých sedm divů světa. Od roku 1985 je skalní město Petra zapsáno na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO.

Hluboká a klikatá soutěska je branou do jednoho z nejpozoruhodnějších a nejtajnějších zázraků, jaké kdy člověk vytvořil. Petra se všem starověkým městům vymyká. Jejím velkolepým architektonickým zázrakem je pokladnice Al Khazneh vytesaná do skály. Je nádherně zachovaná, chráněná útesy, které se tyčí kolem.
Předpokládá se, že pochází z 1. století před naším letopočtem. Slovo Al Khazneh znamená poklad. Beduíni ji používali za tolik zázračnou, že podle nich měla obsahovat poklad z Egypta. Interiér vypadá jako hrobka či chrám. Ale ať už je to cokoliv je na přírodní mramor nádherný pohled.
Pokladnice Al Khazneh
Město Petra postavili Nabatejci před více než 2 000 lety. V období rozkvětu zde žilo 30 000 obyvatel. Nabatejci byli obchodníci, kteří ovládali obchodní stezky ve svaté zemi. Po nich sem přicházely vlivy velkých starověkých civilizací Řeků, Římanů i Egypťanů.

Znovuobjevena byla roku 1812

Ve skalách kolem města Petra jsou vytesány otvory, které jsou výrazem dalšího spojení tohoto místa s mrtvými. Obelisková hrobka je připomínkou starověkého Egypta. V pohřebních komorách se černá popel ze stoletých beduínských ohňů. Tito nomádi sem přicházeli zapalovat ohně, na kterých vařili před svou další cestou. Zřejmě si s sebou odnesli poklad. Pokud tu nějaký byl.
Konec krásného města Petra nastal, když bylo roku 106 našeho letopočtu anektováno Římany. Poslední obyvatelé opustili Petru v 6. století našeho letopočtu po velkém zemětřesení. Stala se na stovky let tajemstvím beduínů. Na znovuobjevení čekala Petra až do roku 1812, kdy ji spatřil švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, který cestoval přestrojený za Araba ze Sýrie do Egypta.
Většina cestovních kanceláří má v nabídce zájezdů jednodenní výlety do Petry. Ale turista těžko může za jeden den postihnout celý komplex skalního města. Kromě pokladnice je dalším vyhledávaným místem antický amfiteátr a klášter. Natáčely se zde filmy Indiana Jones "Poslední křížová výprava" a Mumie se vrací.

V Alexandrii objevili chrám kočičí bohyně se 600 sochami

22. ledna 2010 v 15:44 | _DominiQa_ |  Novinky

V Alexandrii objevili chrám kočičí bohyně se 600 sochami

Ohromný nález se podařil archeologům v egyptské Alexandrii. Na ploše 60 krát 15 metrů odhalili někdejší chrám královny Bereníké, manželky Ptolemaia III. V chrámu bylo 600 soch a sošek zobrazujících především kočičí bohyni Bastet.

Jedna ze stovek soch, které egyptští archeologové objevili v alexandrijském chrámu.

Šéf úřadu pro památky Dolního Egypta Mohamed Abdel Maksúd v úterý oznámil, že chrám byl objeven na pozemku alexandrijských bezpečnostních složek a na jeho odkrývání se podílel zkušený osmnáctičlenný tým. "Velké množství soch zpodobňujících bohyni Bastet nasvědčuje, že chrám byl zasvěcen právě jí," uvedl Maksúd.
Chrám byl založen během vlády královny Bereníké, ženy Ptolemaia III., někdy v letech 246 až 222 před naším letopočtem. Jde o první chrám zasvěcený kočičí bohyni, který byl v Alexandrii nalezen.
Bastet byla původně zobrazována v podobě lva, který ochraňuje faraona během bitev. Avšak s nástupem makedonské dynastie Ptolemaiovských vládců byla Bastet více připodobňována řecké bohyni lovu Artemis a převládlo její zobrazování v podobě kočky. Také se jí říkalo měsíční bohyně.
Chrám byl později zapomenut a značně poškozen, když se stal zdrojem stavebního kamene. Nález chrámu má podle archeologů možná i širší význam a je příslibem dalších nálezů. Vědci si totiž myslí, že byl součástí královské čtvrti starověké Alexandrie.

Egyptští archeologové objevili v Sakkáře 2500 let starou hrobku

22. ledna 2010 v 15:43 | _DominiQa_ |  Novinky

Egyptští archeologové objevili v Sakkáře 2500 let starou hrobku

Starověkou hrobku starou přibližně 2500 let objevili egyptští archeologové v blízkosti Džóserovy stupňovité pyramidy v Sakkáře. Stavba se člení na několik komor a chodeb. Oznámil to v pondělí podle agentury DPA generální tajemník egyptské Nejvyšší rady pro starověké památky Zahí Havás.

Archeologické vykopávky v Egyptě. Ilustrační foto
Havás uvedl, že hrob pochází z 26. dynastie, tedy z doby 664-525 před naším letopočtem. Nalezený hrob byl podle jeho názoru několikrát otevřen a vyloupen, naposledy prý v 5. století našeho letopočtu.
Archeologové v hrobce našli několik skeletů, hliněné nádoby, mumifikované sokoly a stavební suť. V jedné komoře objevili také sedm metrů hlubokou jámu, jejíž funkci zatím vědci neznají a bude předmětem dalšího výzkumu.
Nekropole na archeologické lokalitě Sakkára patří k nejdůležitějším pohřebištím starověkého Egypta. Nachází se na západním břehu Nilu na okraji libyjské náhorní plošiny přibližně 30 kilometrů jižně od Káhiry na ploše přibližně sedm krát jeden a půl kilometru. V jejím středu leží pyramida panovníka Staré říše Džósera datovaná do doby 2720-2700 před naším letopočtem.



Blendík

10. ledna 2010 v 15:17 | _DominiQa_ |  Blendy

Údolí králů - 4

8. ledna 2010 v 15:39 | _DominiQa_ |  Památky, hrobky, stavby
Stát se egyptologem jsem se rozhodl, když mi bylo osm let. Můj zájem o starověkou civilizaci tehdy zvítězil nad sny o mezigalaktickém cestování. Ačkoli moji rodiče se nikdy nepokoušeli mi tuto tak málo slibnou životní dráhu rozmluvit, jedna teta pravidelně poukazovala na to, že ze zájmu o starověký Egypt prostě nemůže vzejít slušné zaměstnání. Naproti tomu moji přátelé se shodovali, že rozřezávání mumií a pátrání po hrobkách plných zlata je úctyhodný cíl.
Na Yaleově univerzitě jsem získal titul Ph.D. z egyptologie a nedlouho nato mě Orientální ústav při Chicagské univerzitě jmenoval ředitelem svého terénního centra v Luxoru, moderním městě postaveném na místě starověkých Théb. Byl jsem obklopen množstvím hrobek a chrámů, takže jsem měl skvělou příležitost ponořit se do archeologie Nové říše, zlatého věku egyptského impéria.
Bojovní faraoni Nové říše dobyli Palestinu a Sýrii s dvoukolovými válečnými vozy taženými koňmi a s jinými pokročilými vojenskými technikami. Tři století byl Egypt nejsilnější zemí na světě. V Thébách stavěli faraoni větší a nádhernější chrámy, aby tak proklamovali moc a bohatství, které činily z jejich náboženské metropole ,,královnu měst … větší než kterékoli jiné město". Vlastní město stálo na východním břehu Nilu, nekropole s královskými chrámy a hrobkami vytesanými ve skalách ležela na západě.
O víkendech jsem jezdil přívozem přes Nil, vypůjčil jsem si jízdní kolo nebo najal taxi a zamířil ke známým místům. Když jsem začal hledat méně nápadné památky, často jsem je nemohl najít.
,,Rád bych viděl hrobku toho a toho," říkal jsem jednomu z inspektorů památek.
,,Slyšel jsem o ní," odpovídal. ,,Víte, kde je?"
,,A nevíte vy, kde je?"
,,Ne. Starý strážce Šajch Tájá, ten to patrně věděl, ale umřel."
Začátkem 70. Let minulého století bylo zmapováno jen málo hrobek, které zaplňují thébskou nekropoli. Bylo snadné pochopit proč. V pásu o rozloze deseti čtverečních kilometrů mezi pouštními horami a záplavovou planinou Nilu leží tisíce hrobek, chrámů, svatyní, paláců a vesnic - více než kdekoli jinde na světě. Na některých místech jsou hrobky tak blízko u sebe, že nemůžete prolézat z jedné do druhé a přesunout se pod zemí o mnoho desítek metrů, než se vrátíte na povrch. Jen v Údolí králů zůstává více než polovina hrobek ještě z velké části nevykopána a místa posledního odpočinku několika faraonů Nové říše zatím nebyla nalezena.
Připadalo mi, že je naléhavě zapotřebí důkladná mapa Théb, a rozhodl jsem se s tím něco udělat.