Srpen 2010

Senzační objev v Egyptě. Archeologové nalezli 57 hrobek s mumiemi (23. května 2010)

16. srpna 2010 v 15:38 | _DominiQa_ |  Novinky
KÁHIRA - Egyptští archeologové objevili asi 100 kilometrů jižně od Káhiry 57 starověkých egyptských hrobek. Mnohé z nich obsahují malovaný dřevěný sarkofág, v němž je uložena mumie. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na egyptské úřady. Nejvyšší rada pro památky v Egyptě uvedla, že nejstarší hrobky pocházejí z doby kolem roku 2750 př. n. l. Dvanáct hrobů patří do 18. dynastie, která vládla Egyptu ve druhém tisíciletí př. n. l. Rada uvedla, že tento objev vrhá nové světlo na starověké egyptské náboženství. Generální tajemník rady Zahí Havás oznámil, že mumie jsou pokryty lněným plátnem zdobeným náboženskými texty z Egyptské knihy mrtvých a scénami se starověkými egyptskými božstvy. Hrobky byly nalezeny v Lahúnu u oázy Fajún asi 100 kilometrů jižně od Káhiry. Loni bylo v této oblasti objeveno celkem 53 kamenných hrobek z různých období starověkého Egypta.


Nefertiti je v Německu legálně, její návrat do Egypta se nechystá

16. srpna 2010 v 15:33 | _DominiQa_ |  Novinky
 KÁHIRA - Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle dnes v Káhiře prohlásil, že busta staroegyptské královny Nefertiti je v německém muzeu legálně. Podle agentury AP tak odmítl egyptský požadavek na její vrácení. Společně se svým egyptským protějškem Ahmadem Abúlem Ghajtem ale Westerwelle vyzval k uklidnění sporů o památku, které by podle nich neměly poškodit vzájemné vztahy obou zemí. Westerwelle také podotkl, že přesun busty do Egypta, byť i jen v rámci zapůjčení, by mohl umělecké dílo nenávratně poškodit. Zamezení jakémukoli přesunu busty je podle něj "v zájmu ochrany kulturního dědictví lidstva". Egypt tvrdí, že bustu Nefertiti propašoval počátkem 20. století do ciziny německý archeolog. Nadace Pruské kulturní dědictví ale uvádí, že vývoz památky, která je nyní ve sbírkách berlínského Nového muzea, byl legální.


V Egyptě se platilo pivními džbány (7. března 2009)

16. srpna 2010 v 15:31 | _DominiQa_ |  Novinky
Zkoumání keramiky ukázalo, jak fungovala ekonomika, popisuje v nové knize český egyptolog Miroslav Bárta
Co bylo podstatné pro fungování staroegyptské ekonomiky? Byl jejím základem jen jednoduchý směnný obchod a redistribuční systém centrálně řízený hlavním městem? Nebo existovaly další principy, které by umožňovaly sofistikovanější transakce?
Odpověď na tuto otázku jsem začal hledat již krátce po svém prvním příletu do Egypta na podzim roku1991. Měl jsem zpracovávat keramiku pocházející z jižní části abúsírské koncese a objevenou v osmdesátých letech během zkoumání pyramidového komplexu panovníka Raneferefa z druhé poloviny 5. dynastie.
Při výzkumu keramiky se postupně rýsovala nová cesta, která nakonec vedla k detailnějšímu studiustaroegyptské ekonomiky a celé společnosti.

Třídění keramiky z košů Krátce po příjezdu do Abúsíru jsem zůstal poblíž Neferirkareovy pyramidy a můj úkol se zdál zdánlivě jednoduchý: zpracovat desítky košíků s keramickými střepy a tu a tam zachovanou nádobou. Po několika týdnech usilovného třídění keramických tvarů se mi podařilo dosáhnout jistého pokroku, takže bylo jasné, že různé prostory uvnitř chrámu panovníka bude možno charakterizovat podle četnosti výskytu jednotlivých keramických nádob, respektive podle jejich tvarů. Zároveň se zdálo, že výroba této keramiky se neřídila pouze technologickými zákonitostmi a dobovými estetickými a funkčními požadavky, ale že obsahovala mnohem komplikovanější poselství.

Jeden z problémů, který přetrvával, představovaly dvě velké skupiny dochovaných nádob, jež v egyptologii nazýváme pivní džbány (přestože se džbánům vůbec nepodobají a už vůbec nemají ucha) a které původně obsahovaly pivo. Mají protáhlý vejčitý tvar se špičatou podstavou, aby je bylo možno v písku postavit. Dvě skupiny nádob se lišily velikostí, ale každá byla homogenní.
Otázkou zůstávalo proč. Odpověď poskytly pivní džbány pocházející z Kaaperovy mastaby, kterou jsme tehdy rovněž zkoumali. Tam se našly desítky zachovaných, naprosto stejných pivních džbánů datovaných do jednoho, historicky poměrně krátkého časového úseku. Měli jsme tedy k dispozici tři homogenní a navzájem výrazně odlišné soubory džbánů. Měření jejich objemů ukázalo, že jednotlivé skupiny nádob se v tomto ohledu významně lišily, v rámci daného souboru však byly prakticky konstantní.


Miroslav Verner : Pyramidy

16. srpna 2010 v 15:10 | _DominiQa_ |  Knihy, životopisy, filmy
lkjhkgjf
Kniha známého egyptologa Miroslava Vernera, světově uznávaného odborníka na dobu stavitelů pyramid, podává ucelený přehled o všech pyramidách, které byly dosud v Egyptě objeveny, o době, v níž vznikaly, i badatelích, kteří se o jejich výzkum zasloužili. A také o tom, jak a proč se pyramidy stavěly.

Publikace vyšla česky poprvé v roce 1996 a by la přeložena nejen do němčiny, angličtiny a italštiny, ale též do arabštiny, japonštiny a korejštiny. Od té doby přibylo objevů i nových teorií. Druhé české vydání proto vychází z úrovně poznání, kterého egyptologie dosáhla na počátku 21.století, a rozsáhle čerpá z výsledků nejnovějších výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK na pyramidovém pohřebišti v Abúsíru. 

Kromě asi 200 aktualizovaných perokreseb provází text okolo 300 mnohdy unikátních fotografií. 

Kopírování pouze se zdrojem