Ka - nejasná koncepce určitého aspektu osobnosti, snad původně spojená s pohlavní plodností. Ka byl zrozen jako ,,dvojník" žijící osoby, ale uplatňoval se v posmrtném životě, když dostával pohřební oběti a zajišťoval tak další život zesnulého.
Kartuš - kruh s vodorovnou čarou u dolního okraje, prodloužený do oválu, do něhož byla zapisována od 4. dynastie královská jména. Jednotlivé příklady ukazují, že znak představuje provaz svázaný do nekonečné smyčky, jež symbolizuje cyklický návrat, snad s odkazem na sluneční cyklus. Králové měli dvě jména v kartuších, první s výpovědí o bohu Reovi (praenomen) a druhé bylo jejich rodné jméno.
Katarakt - úseky peřejí přerušujících tok Nilu, které jsou způsobeny žulovými plochami rozsetými v núbijském pískovcovém pásu. Mezi Asuánem a Chartúmem leží šest kataraktů označených čísly a několik menších. Všechny jsou nebezpečné pro plavbu. Druhý katarakt, ten nejnebezpečnější, byl sjízdný pouze v období ročních záplav. První až čtvrtý katarakt a dalský katarakt tvořily v různých časech politickou hranici Egypta.
Kenotaf - symbolické hrobky nebo kultovní místa zemřelých, která se nacházejí mimo vlastní hrob. Kenotafem je jich hrobka Džoserovy stupňovité pyramidy a pravděpodobně jsou to i vedlejší pyramidy 4.-6. dynastie. V Abýdu se nacházejí kaple-kenotafy soukromých osob, které jsou charakteristické pro období Střední říše, a jsou tu královské chrámy-kenotafy z období Střední a Nové říše. Další lokality s kenotafy jsou Gabal as-Silsila a Kasr Ibrím.
Klínopis - Mezopotamské písmo, které se zapisovalo písátkem na hliněné tabulky a které je tvořeno charakteristickými tahy ve tvaru klínů (klínové písmo ). Tímto písmem se zapisovala celá řada různých jazyků. Nejrozšířenější z nich byla Akkádština, která byla diplomatickým jazykem pozdního druhého tisíciletí př. Kr. Klínopisné texty byly nalezeny v Egyptě v Tall al-Amárně a na různých předmětech z perského období. Na Předním východě byly klínopisné tabulky z Egypta nalezeny v Boghazkoy v Anatólii a v Kámid al-Lóz v Sýrii.
Kněz předčitatel - kněz ( doslova ,,ten,jenž nese rituální knihu" ), jenž měl za úkol přednášet rituální texty pohřebního a chrámového kultu. Nosil napříč přes prsa zvláštní širokou bílou šerpu. ,,Hlavní kněz předčitatel" byl vyššího postavení.
Kniha mrtvých - sbírka zaříkání zapsaná na papyru a ukládaná společně s mumií do hrobu. Doložena od časů Nové říše až do řecko-římského období. Kniha mrtvých pokračuje v tradici Textů pyramid a Textů rakví. Výběr zaříkání, kterých je známo celkem asi 200 z nichž jsou některá velmi dlouhá, se v jednotlivých kopiích liší.
Kolos - nejčastěji socha krále, ale též soukromé osoby či boha v nadživotní velikosti, obvykle umístěná před bránou nebo pylonem chrámu. Často se stala předmětem uctívání a byla považována za prostředníka mezi lidmi a bohy.
Kurzíva - zběžná rukopisná podoba písma, hlavně hieratického a démotického. Kurzovní hieroglyfy jsou zvláštní zjednodušenou podobou znaků, které se podobají hieratickému písmu. Byly psány inkoustem a používalo se jich k zápisu náboženských textů a k základní výuce písařů. Přestalo se jich užívat v prvním tisíciletí př. Kr.
Přepis by DominiQa | egypt888
Kopírujte pouze s ikonkou
•
