Prosinec 2016

Recenze: Ralph Sarchie - Chraň nás od zlého

30. prosince 2016 v 10:14 | Domčí |  Knižní recenze
Originální název:Beware the Night (2001)
Vydání: 2014, Noxi
Počet stran: 288
Překlad: Miroslava Nevrlová

Ralph Sarchie (1962) je newyorský policista v důchodu. Po dobu své kariéry zadržel více než 300 zločinců a za svou práci získal 7 ocenění. Kromě toho se zabýval démonologií, osobně asistoval u více než 20 případů exorcismu. Je spoluzakladatelem Newyorské pobočky Společnosti Nové Anglie pro výzkum okultismu, kterému se věnoval i vedle své vyšetřovatelské činnosti. Vyškolil řadu lidí, kteří se aktivně zapojili do odhalování paranormálních jevů. Úzce spolupracoval s Edem a Lorraine Warrenovými a biskupem Robertem McKennem; v 80. a 90. letech pomohli mnoha lidem, které ohrožovaly nadpřirozené zlé síly. Ralph Sarchie je také vzorný otec a dědeček.

Ralph Sarchie pracuje jako policista v 46. newyorském okrsku v jižním Bronxu. Kromě toho se ale zabývá i tajemnem, jak tomu sám říká. Vyšetřuje případy démonické posedlosti a asistuje při exorcismu, při vymítání nejhoršího - a nejnebezpečnějšího - nepřítele lidstva.
V této knize zobrazuje neuvěřitelné skutečné zločiny a případy nelidského zla, které nebyly nikdy vyřešeny, objasněny ani pochopeny. Vyškolen v rituálech exorcismu a jako očitý svědek mnoha případů démonické posedlosti líčí své zkušenosti s dosud nevysvětlitelnými jevy, které na stíny přicházející z temnot vrhají nové světlo.
Seznamuje čtenáře s hierarchií pekla na zemi a odkrývá odporné rituály kněze Pala Mayombeho. Vypráví strašidelné historky ze života: příběh mladé dívky, jejíž nevinnost je pošpiněna inkubem; o domě napadeném zlomyslným duchem nevěsty zavražděné v 19. století; o smrtelném hříchu; o zloději duší; o bloudění ztracených duší; o nešťastném muži, který se měnil ve vlkodlaka; popisuje temné stránky soužití se sousedy věnujícími se satanismu a jiné.
Všechna tato odhalení jsou znepokojujícím spojením mezi "tradičním" zločinem a mrazivými hrůzami nadpřirozeného světa.
(databáze knih)

Před pár lety jsem byla v kině na filmu, který se jmenoval Chraň nás od zlého. Jelikož jsem fanda hororů, tak už jsem dopředu věděla, že se mi film bude líbit a měla jsem pravdu. Film vypráví příběh newyorského policisty Ralpha Sarchieho, který se pouští do vyšetřování série nevysvětlitelných zločinů. Spojí své síly s nekonvenčním knězem, odborníkem na vymítací rituály, aby společně bojovali s případy démonického posednutí, které ohrožují jejich město.

Na knížní předlohu, jsem narazila teprve nedávno, když jsem projížděla knihy na databázi knih (dále jen DK) s cílem koupit si novou knížku. Kniha má filmovou obálku a proto jsem taky tak trochu čekala, že se obsah bude podobat již zmíněnému filmu - tedy že půjde o příběh. Potom, co jsem si přečetla několik recenzí na DK, uvědomila jsem si, že kniha bude mít s filmem společného jen málo. Kniha nemá na DK příliš vysoké hodnocení - 72% - ale názory v komentářích se značně liší. Pro někoho je kniha odpad, pro někoho zase kniha plná strachu a zla. Řekla jsem si, že bude lepší, když si obrázek udělám sama. Knížku jsem si tedy koupila z druhé ruky asi za 150 kč a ke čtení jsem se dostala přibližně v půlce prosince.

Knížka se skládá z 11 kapitol, které popisují různé přiběhy, které Sarchie v průběhu let vyšetřoval. Podlé mého mohly být jednotlivé případy popsány podrobněji, ať už pro požitek ze čtení, tak i pro představu čtenáře. Spíš než knížka příběhů o posedlosti mi to přišlo jako když sedím na přednášce o démonologii. Né, že by mi to vadilo, ráda jsem se dozvěděla něco nového a spousta z toho byla opravdu zajímavá, ale někdy bylo příliš mnoho informací prolínáno s různými případy, že jsem se několikrát u čtení nudila a přemýšlela jestli knihu dočíst nebo odložit.

Knížka určitě není vhodná pro všechny čtenáře, i pro mě, jakožto nadšence do všeho paranormálního, to nebylo to pravé ořechové. Jelikož jsem toho z této tématiky už hodně viděla, četla a něco málo i zažila, nepřišlo mi to příliš ohromující, ale možná za to spíš může styl psaní. Pro ty z vás, které vyděsí i probliknutí světel, určitě nedoporučuji knihu číst ve tmě, v noci a o samotě. Pokud patříte k těm, kteří na napdřirozeno nevěří, tak knihu ani neotvírejte, nebude vás bavit.

Sarchie hned na začátku promlouvá ke čtenářům a dává k úvaze důležitou otázku. Pokud připouštíte existenci ďábla, měli byste si připustit i existenci Boha, protože jedno bez druhého nemůže existovat. Jelikož patřím mezi ty, co věří na duchy a já nevím co ještě, musela jsem si připustit, že v otázce o existenci Boha jsem poněkud zdráhavá. Věřím, že "tam nahoře" něco je. Věřím v nějakou vyšší sílu, a věřím, že každý z nás má předepsaný svůj osud. Nevím, jestli věřím přímo v to, že nad námi všemi bdí Bůh, ale musím přiznat, že jsem nad tím v průběhu čtení musela mnohokrát uvažovat.

Sarchie je silně věřící člověk, a je to právě víra, která mu pomáhá při překonávání nadpřirozených zlých sil. Myslím, že pokud jste svědky takových událostí jako policista Sarchie, je víra to jediné, co vám ještě dává sílu dál bojovat.

Závěrem chci jen říct, že názor na tuto knihu je čistě subjektivní, a může se s Vaším názorem podstatně lišit. Jde pouze o to, jestli si připusíte, že se něco tak zlého opravdu mohlo stát, nebo ne.

Hodnocení: /5

Opožděně krásné svátky + blend Diane Kruger

29. prosince 2016 v 19:03 | Domčí |  Co je nového?
Zdravím,

opožděně Vám všem přeji krásné svátky, teď už spíš Nový rok. Nějakou dobu jsem tu nebyla, né proto, že bych neměla čas, času bylo dost, ale spíš nebyla nálada.

Před vánoci jsme zjistili že Keysi - naše tříletá fenka border kolie - je nemocná, prodělala invaginaci střev a musela kvůli tomu na operaci. K veterináři jsme se dostali za pět minut dvanáct a i tak nám doktorka řekla, že nám nemůže zaručit, že operaci přežije. Naštěstí se operace povedla, docházeli jsme několik dní na infuze, ale co to naše šídlo ještě nepotkalo..

Bříško měla zašité, ale jelikož jí za pár dní přišlo, že už jí nic není, pořád se snažila někam skákat, což nemohlo dopadnout dobře. Udělala se jí na bříšku boule a vypadalo to, že si potrhala vnitřní stehy. Doktorce to taky tak připadalo, takže musela znovu na sál na nové stehy. Při otevření doktorka zjistila, že stehy drží, ale že se musela do bříška bouchnout a utvořila se jí v podkoží tekutina. Teď máme bříško znou zašité, pro jistotu i fixačními stehy a musíme jí minimálně 10 dní pořádně hlídat, aby nechodila do schodů, venku neběhala a aby si stehy nesnažila vylízat nebo vykousat.

Takže vánoce jsme nestrávili v příliš dobré náladě, navíc když se na vás váš čtyřnohý miláček dívá pohledem, jakoby jste mu sami ublížili a nemá radost ani z maličkostí pod stromečkem. Doufám, že už se nic dalšího nepřihodí a s paní veterinářkou se uvidíme až za 10 dní při vyndavání stehů.

Toť tedy má menší omluva a odůvdoněni neaktivity na blogu. Víkend mám opět pracovní, takže tu toho moc nepřibyde, ale pokusím se ještě teď napsat a přednastavit recenzi na knížku "Chraň nás od zlého" plus možná nějakou menší grafiku.

A na závěr bych se vás ráda zeptala jak vy prožíváte vánoční svátky, a jestli jste pod stromečkem našli to co jste si přáli :) Pro mě asi tím největším dárkem bylo to, že Keysi operaci zvládla, ale samozřejmě jsem měla radost i z dalších maličkostí, které jsem pod stromkem našla, jako například - moje oblíbené - knížky.


Záhadná Chufuova pyramida

16. prosince 2016 v 10:10 | časopis Enigma, červen 2016, přepsáno |  Objevy, nové poznatky
Před několika měsíci vědci oznámili, že se jim podařilo při skenování největší pyramidy v Egyptě naměřit v jejím vnitřku zvláštní tepelné anomálie. To by údajně mohlo znamenat, že se v tomto dochovaném divu světa nacházejí tajné chodby, případně dosud neodhalená hrobka. Bude senzační teorie prokázána?

Mezinárodní tým vědců z Egypta, Francie, Kanady a Japonska začal nedávno skenovat speciálními termálními kamerami egyptské pyramidy v Gíze. Odhalil přitom výrazné teplotní výkyvy, a to především v té největší, pojmenované po slaném faraonovi Chufuovi (řecky Cheopsovi). Objeví vědci prostory, kam lidsá noha tisíce let nevkročila?

ZVLÁŠTNÍ VÝKYVY
V projektu zvaném Scan Pyramids badatelé využívají struktury egyptských pyramid. Zaznamenají přitom řadu tepelných rozdílů mezi kamennýmibloky, z nichž ten nejzásadnější se objeví na východní straně Chufuovy pyramidy. Vědci zde naměří teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních.

Další anomálie je pak zachycena rovněž v horní polovině pyramidy. Aby nedošlo k omylu, je měření opakováno několikrát, a to ve všech denních i nočních hodinách. Tím vědci znemožní znehodnocení výzkumů například slunečním světlem. Výsledky stále vykazují podivné anomálie. Co to znamená? "Máme několik teorií, ale v tuto chvíli není možné definitivně označit žádnou z nich jako pravdivou." říká jeden z autorů nového výzkumu Mehdi Tayoubi.

ODHALÍ I HROB NEFERTITI?
Asi nejsenzačnější varianta ohledně teplotních anomálií se týká možnosti, že označují dutá místa a povedou k odhalení tajných prostor v pyramidě. Spekuluje se o možnosti, že by se mohlo podařit objevit hrobku dosud neznámého faraona, případně některého z panovníků Egypta, jehož místo posledního odpočinku dosud nebyl odhaleno. Anomálie v pyramidě však mohu být způsobeny také pouze vnitřním prouděním vzduchu, případně jiným druhem použitého kamene. Jednoznačně potvrzené není nic. "Přinejmenším však tato anomálie vrhne více světla na stavební techniky používané za čtvrté egyptské dynastie," říká současná americká egyptoložka Beth Ann Judas. Vědci budu v teplotním skenování teda mít pokračovat až do konce tohoto roku. Věří, že by se pomocí této technologie také mohlo podařit potvrdit existenci tajné komnaty v hrobce faraona Tutanchamona (vládl asi 1328-1318 př. n. l.) v Údolí králů, kde je prý možná uložena mumie královny Nefertiti (†1331 př. n. l.).


Recenze: Jeffery Deaver: Hodinář, 7. případ Lincolna Rhyma

14. prosince 2016 v 14:50 | Domčí |  Knižní recenze
Série: Případy Lincolna Rhyma (7.)
Originální název: The Cold Moon
Vydání: 2., 2010, Domino
Počet stran: 472
Překlad: Jiří Kobělka

Za mrazivé prosincové noci, kdy na černé obloze nad New Yorkem září úplněk, jsou brutálně zavražděni dva lidé. Jejich trýznivou smrt doprovází cynická pachatelova vizitka: hodinky s ciferníkem ve tvaru měsíce, které odtikávají poslední minuty života obětí. Vyšetřování se ujímá Lincoln Rhyme se svým týmem. Na dopadení šíleného "Hodináře" má jen několik hodin, poněvadž pachatel dal jasně najevo, že další útok je otázkou striktně vymezeného času. Rhyme ví, že vraha je nutné brát v tomto ohledu vážně, protože právě posedlost časem ho nutí plánovat příští masakry s přesností jemného hodinového strojku. Lincoln postupně zjišťuje, že Hodinář možná není jen šílenec oddávající se vražednému běsnění, nýbrž mnohem úskočnější zločinec, než si kdo dokázal představit. V souboji dvou geniálních mozků čeká na čtenáře více zápletek a nečekaných zvratů než v předchozích Deaverových knihách - a také střetnutí s nejděsivějším a nejuhrančivějším zločincem, jakého kdy tento autor stvořil.
(www.databazeknih.cz)


Kniha je rozdělena do 4 dílů, kdy každý díl představuje určitě časové období, ve kterém se děj zrovna odehrává. Díly jsou navíc doprovázeny citátem, který se příhodně hodí k událostem v daném dílu. Kapitoly jsou někdy kratší, někdy - když je to potřeba - delší. Na začátku každé kapitoly na nás čeká menší ilustrace kapesních hodinek, které ukazují čas.

Musím také pochválit obálku knihy, kterou vytvořil Radek Urbiš. Moc se mi líbí obraz hodinek nad New Yorkem a Hodinářovi oči v pozadí - jako bych si podle nich dokázala představit Hodinářovu podobu.

Jak už jsem psala v předchozích recenzích, je pro mě stále těžší hodnotit Deaverovi knihy, protože s každou další knihou ho mám raději. Mám pocit, že snad ani nejde mít k jeho příběhům nějakou kritiku, protože všechny jeho knihy jsou svým způsobem dokonalé, promyšlené, a plné detailů, díky kterým si čtenář dokáže představit jak postavy, tak situaci.

Hodinář svou genialitou předběhl všechny možné padouchy a Deaver si jeho vytvořením u mě zajistil titul "Král detektivek". V Hodináři byla - stejně jako v předchozích dílech - spousta zvratů, ale narozdíl od všech Rhymových dosavadních případů, tento zůstal prozatím nevyřešen. Tato kniha patří mezi ty, kdy si při čtení řeknete: "Nic horšího se nemůže stát!", a ono může.

Když jsou naši vyšetřovatelé s rozumem a důkazy v koncích, na scéně se objevuje nová postava policistky Kathryn Danceové - expertky na kinezii, neboli řeč těla - aby vypomohla při výsleších.

Poprvé se také setkáváme s tím, že Rhyme a Sachsová pracují odděleně - on na případu Hodinář a ona na svém případu Creeley vs. zkorumpovaní policisté. Ale dozvídáme se, že nic není na první pohled takové, jaké to vypadá, a případy je opět svedou dohromady, aby spolu odhalili vyšší Hodinářovy záměry.

Něco mi říká, že o Hodináři jsme neslyšeli naposledy.

/5

Záložky do knihy 2

14. prosince 2016 v 10:44 | Domčí |  Ostatní grafika
x

Kleopatra - po smrti Caesara přichází postupný pád

12. prosince 2016 v 10:11 | http://www.starovekyegypt.net/ |  Faraoni a královny
Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.

Na březnové Idy - 15. března 44 př.n.l. je velký Gaius Julius Caesar zavražděn v senátu třiadvaceti bodnými ranami. Do spiknutí se zapojilo asi šedesát významných představitelů Říma z obavy o osud republiky, ze ztráty vlastního vlivu, z nekontrolovaného růstu moci Julia Caesara, jehož vůle navíc bude podléhat rozmařilé orientální prostopášné panovnici, za niž byla Kleopatra v Římě považována.

Představy o vzkříšení skomírající republiky se však nenaplnily. Marcus Antonius, oddaný Caesarův přítel, čte jeho závěť, ve které není ani zmínka o vojevůdcově synovi Ptolemaiu Caesarovi, kterého počal s Kleopatrou. Právoplatným dědicem byl prohlášen Gaius Octavius. Antonius, konzul pro rok 44, ve své řeči obvinil Caesarovy vrahy tak, že byli nuceni utéci z města. Kleopatra se vrací do Egypta a její návrat se stává otázkou života a smrti. Sen o mocném impériu se rozpadl.

Krátce po jejím návratu do Alexandrie zemřel její 14letý bratr Ptolemaios XIV. Neexistuje důkaz, že by jej královna nechala zabít, nicméně její tříletý syn okamžitě zaujal místo spoluvládce jako Ptolemaios XV. Filopatór kai Filométór alias Caesarion. Situace v Egyptě je zlá. Velmi malé záplavy trvají již čtyři roky, v letech po Kleopatřině návratu z Říma k nim patrně vůbec nedochází . Údržba zavlažovacích kanálů vázne, voda z Nilu nepřichází k polím a "obilnice světa" trpí hladomorem. Královna otevírá královské sýpky , obilí však stěží stačí pro obyvatele Alexandrie. Venkov a Horní Egypt trpí .

Signatura Egypt

11. prosince 2016 v 19:11 | Domčí |  Signatury

Blend Beauty and the Beast

2. prosince 2016 v 9:44 | Domčí |  Blendy

Recenze: Jeffery Deaver: Dvanáctá karta, 6. případ Lincolna Rhyma

1. prosince 2016 v 14:29 | Domčí |  Knižní recenze
Z dalšího dílu světoznámé série o Lincolnu Rhymovi mám mírně smíšené pocity. Vždy, než začnu číst nějakou knížku, tak si nejdříve pročtu anotaci, abych měla takový nástin událostí a veděla, o čem kniha - díl - vlastně bude. Po přečtení anotace na Dvanáctou kartu jsem měla trochu obavy z toho, jestli se Deaver popere s propojením minulosti a současnosti tak, aby kniha zůstala čtivá a neztrácela napětí. Moje obavy se naplnily, protože mě, jako čtenáře, tato kombinace příliš neoslovila.

Deaver měl opět dokonale promyšlenou konstrukci příběhu. Také mě svými uváhami dokázal zmást jako v každé jeho knize.

Hlavní postavou je šestnáctiletá Geneva Settleová, černošská dívka, velmi pilná studentka, která se v rámci své školní práce zajímá o případ svého předka - bývalého otroka Charlese Singletona - který v 19. století sehrál velmi důležitou roli v hnutí za občasnká práva černochů a za scvhálení čtrnáctého dodatku ústavy, ale byl nařknutý z krádeže, zostuzen a odsouzen k vězení. Geneva tráví čas v knihovně nad výtiskem starého časopisu, když dojde k jejímu prvnímu napadení. Geneva je ale chytrá dívka a nastraží na útočníka past a mezitím se jí podaří utéct na ulici. Případu se ujímá dvojice detektivů Lincoln Rhyme s Amélií Sachsovou, kteří se hned ze začátku domnívají, že právě její spojitost s Charlesem Singletonem jí ohrožuje na životě. Začíná tedy opět boj o čas a naši detektivové udělají vše proto, aby odhalili útočníka, ale vodítek je opravdu málo. Stejně jako v předchozích knihách jsme svědky toho, jak Rhyme se Saschovou dokáží i z úplného prdu udělat pořádné "něco".

Kniha je z jedné části takovým menší průvodcem americkými dějinami. Podává obraz o tom, jak se v 19. století svět choval k rasově odlišným jedincům a ukazuje také boj těch nejdovážnějších z nich za svá práva. Ovšem motiv, který Deaver odhaluje na konci knihy a vyřeší tím tak celý případ, je podlě mě trochu moc překombinovavý a celkově je konec příliš natahovaný. Jeden pachatel je dopaden a mezitím se objeví další dva a lov začíná na novo.

Opravdový důvod, proč se vlastně Geneva stala terčem najémného vraha se dozvíte přibližně na posledních 60 stránkách knihy. Do té doby, se jedná převážně o příběh spekulací a dohadů. Rhyma se Sachsovou je v knize opravdu pomálu, spíš se setkáváme se životem Genevy, a z druhé strany se životem jejího vraha.

Pro mě byla tato kniha zatím nejslabší z těch 6, které jsem již přečetla. Ovšem o špatné knize u Deavera snad ani hovořit nejde, pouze to svou povahou nebyl můj šálek kávy. Pro ty, co čtou Deavera popořadě, patří Dvanáctá karta k nutnosti a nezbytnosti. Pro ty, co hledají jen dobrou detektivku nezávisle na předchozích dílech, to zřejmě nebude to pravé ořechové.

Uvidíme, co nám přinese další díl Hodinář.

/5

Oddělovače - Egypt

1. prosince 2016 v 11:40 | Domčí |  Ostatní grafika