Stolování

22. května 2017 v 14:04 | http://www.egypt24.cz |  Všední život Egypťanů
Nejdůležitější potravou ve Starém Egyptě byl chléb, pečený převážně z pšenice. Mouka na chléb nebyla mletá tak na jemno, jako je tomu dnes a mimo jiné obsahovala i mikroskopické částečky křemene a dalších nerostů, které se odrolovaly od kamenů používaných k mletí obilí. Těsto na chleba se skládalo z mouky, kvasnic, soli (používala se pouze sůl těžená, mořská sůl byla považována za nečistou), vody, mléka, koření a někdy i vajec a másla, podle chuti mohl být přidán med, či různé druhy ovoce. Kromě bochníků podobných naším, byl chleba pečen ve formě různých placek, vysokých homolí, rohlíků a dokonce byl modelován i do různých figurek. Podle tvaru chleba, jeho složení a hrubosti mouky, můžeme rozeznat na padesát druhů chleba. Dalším oblíbeným pečivem byly koláčeslazené medem a ochucené kořením, sezamem a ovocem. Součástí jídelníčku byly samozřejmě luštěniny (boby, čočka, hrách), zelenina (nejvíce oblíbená byla cibule a česnek, okurky, salát, pórek) a ovoce (datle, fíky, cicimek, později olivy, vodní meloun, broskve...). Maso bylo výsadou spíše bohatých, chudí si jej dopřáli pouze o svátcích. Nevyhýbali se žádnému běžnému druhu masa (mimo např. některých chrámů, ve kterých bylo zakázáno požívat maso zvířete ztělesňující příslušného boha chrámu), znamená to tedy, že na stole se objevovalo hovězí, vepřové, skopové, kozí maso, drůbež, vyjímečně i zvěřina a ryby. O přípravě masa se nenalezl žádný záznam, pouze u ryb víme, že je Egypťané grilovali, nakládali a sušili, pravděpodobně se podobně připravovalo i ostatní maso. Tuky používali jak živočišné tak rostlinné (sezamový, lněný, ze semen ředkviček, ricinový, olivový - dováželi a především moringový). Z koření uveďme např: kmín, kopr, hořčice, majoránka, fenykl, anýz a tymián.

Oblíbeným nápojem širokých vrstev bylo pivo (výsadou bohatých hodnostářů a královské rodiny bylo víno). Pivo se vyrábělo z pšenice a tak jeho výroba přišla na řadu při pečení chleba. Máčená, mletá pšenice (někdy i zbytky starého chleba) se nechala zkvasit a přefiltrovat. Pak se přidávaly ochucující přísady (koření, datle, mandragora a další). Celá tato směs se řádně rozmačkala a vyluhovala. Pak se vybraly pecky a z husté hmoty se dělaly kuličky k další spotřebě. Před konečnou spotřebou piva, se lahodný mok přeléval přes sítko či jemnou tkaninu, aby se z něho odstranily zbytky pevných příměsí.

Rozdíl v sociální třídě samozřejmě znamenal i rozdíl v jídelníčku a jeho četnosti. Chudí jedli pouze ráno a večer, zatímco bohatší si dopřáli jedno hlavní jídlo navíc. Strava bohatších byla mnohem pestřejší, což při nedostatku fyzické námahy velmi často vedlo k obezitě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sakay sakay | Web | 31. května 2017 v 15:09 | Reagovat

jíst jen ráno a večer bych nevydržela... :D
ale jak to tak vypadá, měli docela pestrý ten jídelníček, včetně toho ovoce :) ...zajímalo by mě, jak vůbec někdy někoho napadlo pít a vyrábět to pivo... jako že si řekli hmm, tohle je fakt dobrý, to budeme pít :D mně to vůbec nechutná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.