Objevy, nové poznatky

Kolosální socha objevená v Káhiře může být Ramesse II.

26. března 2017 v 10:22 | za článek děkuji www.starovekyegypt.net
Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.

Egyptští a němečtí archeologové objevili v podzemních vodách káhirské chudinské čtvrti části Matariya obrovské starověké sochy. V této části byly již dřívě nalezeny pozůstatky města Heliopolis, ve kterém nechal Ramesse II. postavit chrám slunečnímu kultu. Tento chrám byl jedním z největších v Egyptě - podle egyptologů byl dvakrát větší než Amonův chrám v Karnaku.

Egyptský ministr památek Chálid Ananí k objevu řekl: "Minulé úterý mi zavolali, že objevili obrovskou křemencovou sochu, pravděpodobně Ramesse II.". Jedná-li se skutečně o sochu faraona 19. dynastie Ramesse II. (cca 1278 - 1212 př.n.l.) ještě není jisté, ale mnohé tomu nasvědčuje.

Část pískovcové sochy, kterou zatím archeologové objevili, měří přes 8 metrů. Sochy všech faraonů byly velkolepé, ale sochy Ramesse II. v tomto směru vynikají. Archeologové teď vykopávají zbývající kusy sochy. Poté budou nález restaurovat. V případě, že mají pravdu a opravdu jde o Ramesse II., bude socha stát u vchodu nového Velkého egyptského muzea, které má být otevřeno příští rok.

Záhadná Chufuova pyramida

16. prosince 2016 v 10:10 | časopis Enigma, červen 2016, přepsáno
Před několika měsíci vědci oznámili, že se jim podařilo při skenování největší pyramidy v Egyptě naměřit v jejím vnitřku zvláštní tepelné anomálie. To by údajně mohlo znamenat, že se v tomto dochovaném divu světa nacházejí tajné chodby, případně dosud neodhalená hrobka. Bude senzační teorie prokázána?

Mezinárodní tým vědců z Egypta, Francie, Kanady a Japonska začal nedávno skenovat speciálními termálními kamerami egyptské pyramidy v Gíze. Odhalil přitom výrazné teplotní výkyvy, a to především v té největší, pojmenované po slaném faraonovi Chufuovi (řecky Cheopsovi). Objeví vědci prostory, kam lidsá noha tisíce let nevkročila?

ZVLÁŠTNÍ VÝKYVY
V projektu zvaném Scan Pyramids badatelé využívají struktury egyptských pyramid. Zaznamenají přitom řadu tepelných rozdílů mezi kamennýmibloky, z nichž ten nejzásadnější se objeví na východní straně Chufuovy pyramidy. Vědci zde naměří teploty až o šest stupňů vyšší než u kvádrů sousedních.

Další anomálie je pak zachycena rovněž v horní polovině pyramidy. Aby nedošlo k omylu, je měření opakováno několikrát, a to ve všech denních i nočních hodinách. Tím vědci znemožní znehodnocení výzkumů například slunečním světlem. Výsledky stále vykazují podivné anomálie. Co to znamená? "Máme několik teorií, ale v tuto chvíli není možné definitivně označit žádnou z nich jako pravdivou." říká jeden z autorů nového výzkumu Mehdi Tayoubi.

ODHALÍ I HROB NEFERTITI?
Asi nejsenzačnější varianta ohledně teplotních anomálií se týká možnosti, že označují dutá místa a povedou k odhalení tajných prostor v pyramidě. Spekuluje se o možnosti, že by se mohlo podařit objevit hrobku dosud neznámého faraona, případně některého z panovníků Egypta, jehož místo posledního odpočinku dosud nebyl odhaleno. Anomálie v pyramidě však mohu být způsobeny také pouze vnitřním prouděním vzduchu, případně jiným druhem použitého kamene. Jednoznačně potvrzené není nic. "Přinejmenším však tato anomálie vrhne více světla na stavební techniky používané za čtvrté egyptské dynastie," říká současná americká egyptoložka Beth Ann Judas. Vědci budu v teplotním skenování teda mít pokračovat až do konce tohoto roku. Věří, že by se pomocí této technologie také mohlo podařit potvrdit existenci tajné komnaty v hrobce faraona Tutanchamona (vládl asi 1328-1318 př. n. l.) v Údolí králů, kde je prý možná uložena mumie královny Nefertiti (†1331 př. n. l.).

Otisk prstu starý více než 3 000 let na egyptské rakvi

31. března 2016 v 13:14 | http://starovekyegypt.net/

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.
Muzeum v Cambridge nechává zkoumat otisk prstu starý tři tisíce let. Otisk prstu byl objeven v roce 2005, ale do dnešního dne nebyl nikdy nikde publikován. Potvrdila to Julie Dawsonová, mluvčí Fitzwiliamova muzea, které schránu vystavuje.

Nesamónova rakev je jednou z nejzachovalejších a nejkrásnějších z období starověkého Egypta. Analýza odhalila, že použité dřevo není z jednoho zdroje. Kromě zcela nových částí byly použity i kusy ze staré rakve.

"Dřevo bylo velmi drahou komoditou a řemeslníci byli velmi zruční a schopní vyrobit z nekvalitních kusů dřeva velmi unikátní díla," dodala Dawsonová v rozhovoru pro deník Independent.

V Káhiře objevena nová hrobka z období Střední říše

29. března 2016 v 11:49 | http://starovekyegypt.net/

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.

Ministerstvo památek na své facebookové stránce oznámilo objev nové hrobky ze Střední říše, a to v oblasti Dašúru. Společný egyptsko-americký tým pracuje na zdokumentování a restaurování místa, které bylo zničeno neoficiálními vykopávkami, které probíhaly od revoluce 25. ledna.

"Hrobka je vytesaná ve skále, leží jižně od pyramidy panovníka Senusreta I. a spadá do období Senusretovy vlády", prohlásil Dr. Mahmoud Afifi, vedoucí Odboru památek Ministerstva.


Dr. Sara Parcak z University Alabama řekla, že bude brzy založena mise pro vyškolení egyptských archeologů na použití nejnovějších technologií spojených se zachováváním a dokumentováním artefaktů.

Čeští egyptologové objevili loď z doby stavitelů pyramid

26. března 2016 v 12:09 | http://starovekyegypt.net/

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.

Egyptský ministr pro památky řekl ve svém prohlášení, že nedaleko pyramid v Abúsíru byl odkryt unikátní starověký pohřební člun. Plavidlo je datováno do doby okolo roku 2 550 př.n.l. a bylo objeveno archeology, kteří prováděli vykopávky rozsáhlé mastaby nebo starověké hrobky na pohřebišti úředníků Staré říše v Abúsíru, jižně od plošiny v Gíze.

Tým Českého institutu archeologie z Univerzity Karlovy s vedoucím vykopávek Miroslavem Bártou nalezl v oblasti jižně od hrobky z nepálených cihel člun dlouhý 18 metrů. Zbytky dřevěného plavidla starého 4 500 let byly pokryty navátým pískem a ležely na skále, spolu s provazy a dřevěnými částmi, které byly na svém původním místě.

Dřevěná prkna spojená s dřevěnými čepy byla nedotčená. Pouštní písek zachoval rostlinná vlákna, která pokrývala spoje prken a některé provazy, které držely loď pohromadě, byly rovněž nalezeny na jejich původním místě, a to i s netknutými detaily.

"V každém případě se jedná o pozoruhodný nález. Pečlivé odkrytí a záznamy o člunu z Abúsíru budou důležitým příspěvkem k porozumění starověkým egyptským plavidlům a jejich místě v pohřebním kultu. A pokud je tu jeden člun, mohou tu být i další," řekl Bárta.

Za severní stěnou hrobky Tutanchamona objeveny 2 nové místnosti

22. března 2016 v 10:49 | http://www.starovekyegypt.net/
Milí čtenáří,
přináším Vám další skvělý objev, který učinili egyptologové před několika dny. Za informace a článek vděčím webu starovekyegypt.net.

Egyptologové se přiblížili k vyřešení jedné z největších záhad starověkého Egypta - tajemství hrobky faraona Tutanchamona. Předběžné výsledky skenování Tutanchamonovy hrobky odhalily, že se za ní na 90 procent nacházejí další dvě místnosti. V nich může být pohřbena královna Nefertiti.

Britský egyptolog Nicholas Reeves přišel koncem loňského roku s myšlenkou, že za "falešnou" severní stěnou v Tutanchamonově hrobce je dosud neobjevená hrobka královny Nefertiti. Výsledky skenování mu dávají za pravdu v tom, že se za stěnou nacházejí další dvě místnosti.

"Za dvěma zdmi jsou podle předběžných výsledků rentgenového zkoumání prázdné prostory. Nejsou ale zcela prázdné. Obsahují organické a kovové materiály," řekl egyptský ministr pro památky Mahmúd Damátí Damátí na tiskové konferenci v Káhiře. Archeologové nyní musí určit, velikost objevených prostor a tloušťky stěn.

Japonští výzkumníci teď plánují místnosti koncem měsíce znovu nasnímat, aby si objevem byli stoprocentně jistí. Kdyby se ukázalo, že skutečně odhalili hrobku Nefertiti, šlo by dle odborníků o objev století.

Egyptologové si nejsou jistí, kde Nefertiti zemřela a kde je pohřbena. Nejčastěji se mluví o Amarně, což je 400 kilometrů severně od Luxoru, kde se také našla její busta.

Google Earth našel v poušti ztracené pyramidy

12. února 2016 v 12:10 | Domčí

Hromady písku, které byly nalezeny v egyptské poušti pomocí aplikace Gogole Earth, se zdají být dlouho ztracenými pyramidami. Americká archeoložka Angela Micol identifikovala v minulém roce dvě oblasti, které jsou vzdálené od více jak 145 km od současného řečiště Nilu. Obě dvě oblasti obsahují kopce s velmi neobvyklým tvarem.

Někteří archeologové již dříve v minulosti opakovaně zavrhli myšlenku, že by mohlo jít o nějaké pyramidy. Předběžná studie ze současnosti, s využitím starobylých map, naznačuje, že by úvahy mohly být ve skutečnosti správné.

Micol svůj objevila učinila doma v Severní Karolíně v roce 2013, když zkombinovala několik fotografií z Gogole Earth. Svůj objev podpořila zprávou, že nedaleko vybraných míst byly objeveny během předběžných průzkumů doposud neznámé prostory (dutiny?) a šachty. Tato průzkumná lokalita se nachází 12 km od města Abu Sidhum, které je v blízkosti Nilu. Tato oblast obsahuje 189 metrů širokou trojúhelníkovou náhorní plošinu, která je téměř třikrát větší než-li Velká pyramida v Gíze. To zní velmi zajímavě, protože by se jednalo nejspíš o největší doposud objevenou pyramidu na Africkém kontinentu. Micol též objevila, že jí objevené formace jsou na mnoha starých vzácných antických mapách pojmenovány jako pyramidy.

Tento mimořádný objev byl podroben kritice mnoha autorit z řad archeologů a geologů, kteří byli naprosto skeptičtí k myšlence, že by nástroj jako je Google Earth mohl něco skutečně objevit. Většina z nich stroze konstatovala, že tyto neobvyklé kopce, nebo zvětralé skalní formace, jsou v místní poušti naprosto běžné.

Na Sinaji bylo objeveno ústředí egyptské armády v Nové říši

26. srpna 2015 v 10:09 | starovekyegypt.net

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.
Dr. Mamdouh El Damaty oznámil objev pozůstatků východní brány pevnosti Caru (Tharw ) na Sinaji, která sloužila jako ústředí egyptské armády v Nové říši. Tento objev učinil egyptský tým pracující v Tell Habwa na východním břehu Suezského kanálu.

Objev zahrnoval také královský sklad z cihel z nepálené hlíny patřící "Ramesseovi II. a Thutmosovi III." a také hřbitov 26. dynastie s většinou hrobů z cihel z nepálené hlíny a skupinou hrobek obsahujících lidské pozůstatky nesoucí známky zranění z bitev.


Objevená část východní brány pevnosti Caru jsou 3 fragmenty vápence s vyrytými nápisy Ramesse II., které jsou 3 metry dlouhé a 1 metr široké. Pevnost je na slavné Horově armádní cestě, s jejíž pomocí byly zabezpečovány východní hranice Egypta.

Ruští archeologové odkryli „Bílé zdi“ egyptského města Memfis

23. srpna 2015 v 15:04 | starovekyegypt.net

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.
Ruská archeologická expedice trvající více než 10 let odkryla ohrazující zdi prvního kapitolu Egypta - legendárního města Memfis, které bylo srdcem egyptské civilizace více než 2 000 let.

Vědci z Centra egyptologických studií Ruské akademie věd (CESRAS) věří, že to, co odkryli, jsou základy kdysi obrovských zdí, které obklopovaly kapitol starověkého Egypta, nyní známého pod řeckým názvem Memfis.

Úspěch ruského úsilí vynést na světlo 5 200 let staré zdi byl potvrzen egyptským ministrem pro památky Mamdouhem al-Damatym. "Několik fragmentů bílého vápence ze zdí kapitolu bylo objeveno v průběhu vykopávkových prací prováděných týmem archeologů Ruského institutu egyptologie v Kom Tumanu, jižně od pyramid v Gíze, řekl Damaty. "Doufáme, že tento nález rozšíří naše znalosti o jednom z nejdůležitějších měst starověkého Egypta. Memfis hrál významnou politickou, náboženskou a ekonomickou roli v historii země. Jedním z jeho jmen bylo Inebuhedž nebo Bílé stěny,".

Vykopávky u nové stěny v Memfisu budou trvat po neurčitou dobu. "Obytná vrstva leží v 15 metrech, jak bylo odhaleno při kontrolních vrtech v místě vykopávek", řekla RT ředitelka CESRAS Galina Belova.

"Koncepčně je toto archeologické naleziště nevyčerpatelné," řekla Belova. "Kéž bychom měli…lepší zajištění financí, mohli bychom provádět vykopávky v mnohem širší oblasti, ale nedostatečné financování bohužel velmi zužuje náš výzkum," řekla.

Svět objevuje Karnak

20. srpna 2015 v 14:04 | Domčí

Autorem článku je Pavel Flegr, provozovatel webu www.stavekyegypt.net.
Teprve v 16. století byl Karnak díky benátskému cestovateli po tisících letech zapomnění znovu objeven. Roku 1589 tam zavítal, jehož jméno historické zdroje neuvádějí. Co ale víme jistě je to, že byl uchvácen majestátností chrámu a své dojmy zapsal do svého deníku, který byl nalezen v Benátkách v roce 1929.

Několik desítek let po benátském cestovateli navštívil rozvaliny ve starobylých Thébách (Vasetu) kapucínský mnich Protais. Inspirovaný tím co spatřil sepsal spis, který vyšel v roce 1672 a od té doby se na nebezpečnou cestu do Karnaku vydávalo stále více dobrodruhů. Cesta byla nebezpečná zejména díky banditům, lupičům, nemocem a odlehlosti tohoto místa.

Abbé Sicard
Claude SicardV roce 1722 navštívil Karnak na své cestě Egyptem Francouz Claude Sicard. Byl to vzdělaný jezuita, který ovládal arabštinu a byl do Egypta vyslán s úkolem pokusit se připojit kopty k římskokatolické církvi.

Abbé Sicard byl prvním Evropanem, který v Horním Egyptě prováděl skutečné archeologické výzkumy. Od všech navštívených lokalit si vypracovával plánky a byl první, kdo v rozvalinách Karnaku a Luxoru identifikoval pozůstatky Města sta bran - Théb (Vasetu). Jeho cesta znamenala průlom v poznávání této lokality.

První skutečná studijní cesta a výzkumy proběhly za tažení Napoleona do Egypta. V roce 1799 trávili hodně času v Egyptě dva inženýři - Devilliers a Jollois. Jollois se později stal předsedou Francouzské společnosti starožitníků. Výsledek jejich výzkumů byl uveřejněn v díle Description de l'Égypte (Popis Egypta), ze kterého vycházely všechny pozdější expedice.

Bezostyšné rabování Karnaku
Když na egyptský trůn nastoupil místokrál Muhammad Ali, stal se Egypt bezpečnějším. To ale umožnilo milovníkům starožitností volně obchodovat se vším možným. Tak se stalo, že dva konzulové - Ital Bernardino Drovetti (1776 - 1852) a Angličan Henry Salt (1780 - 1827) - začali mezi sebou soupeřit o to, kdo vyveze do Evropy více předmětů ze svých divokých vykopávek. Tak byl i Karnak (stejně jako dříve další lokality) bezostyšně rabován a drahocenné předměty se stěhovaly do muzeí a soukromých sbírek.


V roce 1828 navštívil Karnak také Champollion - ten měl ale jiné cíle. Champolliona ale zajímaly pouze hieroglyfy a tak všechen svůj čas trávil přepisováním kreseb ze stěn a sloupů Amonova chrámu. Díky tomu mohlo lidstvo znovu poznávat zapomenutou historii faraonů. Jakmile se mu podařilo rozluštit hieroglyfy, stal se Karnak ještě zajímavějším a přitažlivějším místem.

Psalo se kdysi v National Geographic: Tutanchamon své tajmeství skrýval 3000 let, před 93 lety jej odhalil. Ale ne úplně!

18. května 2015 v 12:04 | Domčí
Ve své době nebyl nijak významný, zato jeho sláva naplno propukla až ve 20. století. A nebyla to ani tak Tutanchamonova zásluha..

Do neuvěřitelné minulosti staré přes 3200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před 90 lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poté poodhalil
roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta.

Tělo tohoto nepříliš významného faraona, který vládl přibližně v letech 1333 až 1323 před naším letopočtem, bylo v dalších desetiletích zkoumáno pomocí rentgenu, skeneru i analýzy DNA. Hrobka Zlatého faraona, se kterým je podle vědců spřízněna polovina evropských mužů, byla objevena před 90 lety, 4. listopadu 1922, britským archeologem Howardem Carterem.

Psalo se kdysi v National Geographic: Tutanchamon zemřel na kolenou a posmrtně ho uvařili!

13. května 2015 v 11:29 | Domčí
Vědcům se podařilo konečně odhalit tajemství smrti faraona Tutanchamona, jehož zlatá posmrtná maska je jednou z ikon starověké kultury na Nilu. Pokročilé modelování podle serveru Independent dokazuje, že mladičký panovník doplatil na rychlou jízdu s koňským spřežením.

Od roku 1922, kdy archeolog Howard Carter objevil první a dosud jedinou nevyloupenou hrobku egyptského panovníka, obestíraly Tutanchamona dohady, včetně mýtu o kletbě, kterou na sebe přivolali objevitelé jeho hrobky. Spekulovalo se především o možnosti, že faraón, ač v pozici boha, se stal obětí atentátu, po němž byl narychlo pochován do cizí, již vybudované hrobky.

Britským expertům se podařilo najít dostatek nových důkazů, že faraón se stal podle všeho obětí příliš rychlé jízdy s koňským spřežením v roce 1323 př. n. l., bylo mu osmnáct, či devatenáct a vládl od svých devíti let.

Faraon bez srdce
Přestože nebyl faraónův hrob vyloupen, byl Tutanchamon překvapivě jediný faraon pochovaný bez srdce. Tento primát společně s patrným rozdrcení žeber a pánve přivedlo k rekonstrukci kolizí kolesky s koňským spřežením. Zranění odpovídala situaci, kdy se po kolizi přes klečícího mladíka převalil vůz a rozdrtil mu nejen zmiňované kosti, ale i srdce.

Dokresluje to tak předchozí výzkum, o němž informoval National Geographic, který i s pomocí rozboru DNA, potvrdil tušenou příbuzenskou vazbu Tutanchamona na zavrženého faraona a náboženského reformátora Achnatona. Tedy přesněji, že byl synem Achnatona a jedné z jeho sester. Genetické defekty měly podle všeho vliv na slabší konstituci, díky běžnému praktikování sňatků mezi sourozenci uvnitř královské rodiny.

Objevení záhadných hrobek

22. dubna 2015 v 11:29 | Domčí
Největším a nejúchvatnějším objevem v historii archeologie je určitě nalezení Tutanchamonovy hrobky. Od té doby se traduje, že všechny největší poklady byly objeveny a že k žádnému dalšímu zásadnímu objevu už nedojde. Přesto se neustále šušká o záhadných objevech, které jsou veřejnosti tajeny. Nejde pouze o podivné prostory pod pyramidami a Sfingou, tajemné svitky popsané nenznámým písmem, ale mnohdy i objevení na první pohled ,,obyčejné" hrobky, jejíž skutečná důležitost je před populací tajena.

KV 55
Jedním z takových je i hrob známý pod označením KV 55. Byl objeven roku 1907 archeologem Dr. Edwardem Ayrtonem. Tento nedokončený hrob byl v minulosti zřejmé poškozen záplavami, důkazem toho jsou poničené kartuše uvnitř hrobky. Odborníci nejdříve přisoudili hrobku královně Teje, manželce faraona Amenhotepa III., protože mumie jevila ženské rysy.

Jakmile však porovnali vnější znaky se sochami Achnatona, usoudili, že mumie patří romuto panovníkovi, o kterém se traduje, že trpěl nemocí dystrophia adiposgenitalis, která u mužů způsobuje, že se jim nevyvinou vnitřní a vnější pohlavní orgány. Pak ale přišla další teorie, že se ve skutečnosti jednalo o mumii Smenchakreho. Než však kdokoliv mohl prozkoumat správnost tohoto tvrzení, mumie záhadně zmizela. Na celých sedmdesát let.

V roce 2000 podal stopy o znovunalezení mumie berlínský egyptolog Dr. Krauss, který obvinil profesora Wildunga a jeho manželku z přechovávání kradených předmětů. Zároveň tvrdil, že od roku 1971 byla ztracená mumie přechovávána v mnichovském egyptologickém muzeu, kam se údajně dostala neznámými kanály.

Datovací metoda

13. dubna 2015 v 11:14 | Domčí
Bereme jako samozřejmost, že mumie, které byly nalezeny, jsou odborníky zařazeny do určitého časového období a odhad jejich stáří. Jak takové "datování" však vypadá?

Existují dvě metody, které se používají k zjištění stáří předmětu či mumie: relativní a absolutní metoda. Relativní určuje stáří předmětu v porovnání s jiným. Tak například se předpokládá, že předměty nalezené ve větší hloubce země jsou starší než ty z vyšších sfér. Relativní metoda může být také posuzována na základě stylů daných objektů. Například nálsedující dvě masky, které jsou čistě egyptské, avšak každá pochází z jiné doby. Neodborníci by sice mohli předpokládat, že jsou časově shodné, avšak propast mezi nimi je velká až tisíc let. Zlatá maska nalevo je starší. Jejím hlavním znakem je proužkovaný nemes, který ji zařazuje do časů faraonů. Patří faraonovi Pasbachaenniutovi/Psusennésovi (21. dynastie). Na druhé masce je naopak viditelný růžový pruh na roušce na hlavě, který ji s určitostí zařazuje do pozdější doby, kdy byla egyptská kultura trochu poznamenána římským stylem, kdy standartní masky zcela vymizely.


Objevení busty Nefertiti

8. dubna 2015 v 8:49 | Domčí
Tuto nejslavnější bustu na světě zná snad každý, ale málokdo zná jejího objevitele, Ludwiga Borchardta (1863-1938)
Německý egyptolog už druhým rokem řídil vykopávky v Tell el-Amarně. Celý prostor byl rozdělen do čtverců o straně 200 metrů a tyto kousky byly označeny podobně jako políčka v šachovnici, tedy číslem a písmenem. a právě v jednom takovém poli, P 47, se našla kolorovaná busta.

Její objevení nebylo takovou náhodou. Archeologové věděli, že se nacházejí v části města, kde pobývali umělci. A právě v bývalém domě Thutmose, který byl jedním z nejvýznamějších sochařů v Achetatonu, se našla téměř neporušená busta. Chyběly jí jen ušní boltce, které se později našly a levé oko, o kterém dodnes odborníci netuší, proč není na svém místě. Teorie byly různé. Například se lidé domnívali, že královna mohla v mládí o oko přijít, ale na ostatních vyobrazeních měla oko v pořádku. Takže zřejmě nebyla busta dokončena.

Poté si pan Borchardt lámal hlavu s tím, jak ji dopravit do Německa. Bylo totiž známo, že egyptský ústav dovolil projít přes hranice jen několik exemplářů a takovou vzácnou bustu by si určitě ponechalo. A tak Ludwig využil nezkušeného zástupce Památkové ústavy, kterého oblafl tím, že mu nechal podepsat dokument, v němž se uvádělo, že chce do Německa vzít jen pár úlomků a nepodstatných věcí. Busta tedy putovala do Berlína a když se egypt o tom dozvěděl, dal ultimatum: buď bude vrácena nebo němečtí archeologové budou mít zákaz provádět vykopávky. Také během vlády Hitlera se pokusili bustu získat, ale Adolf Hitler prohlásil, že si bustu Nefertiti oblíbil.

Čeští egyptologové objevili hrobku neznámé královny

4. ledna 2015 v 18:13 | Domčí
Čeští egyptologové objevili hrobku neznámé královny

Čeští archeologové slaví další úspěch. V Egyptě objevili hrobku s pozůstatky dosud neznámé královny, manželky faraóna Raneferefa. Oznámilo to v neděli podle agentury AFP egyptské ministerstvo pro památky a šéf mise Miroslav Bárta.

Betonová Gíza - Překvapující pravda o konstrukci pyramid

2. ledna 2015 v 21:20 | Domčí
Byly kamenné bloky vyřezávány z přirozeného vápence,nebo vyrobeny metodou odlévaného betonu?Nová studie popisuje překvapivá fakta o konstrukci pyramid.

Starověcí Egypťané nepřesouvali obrovské kamenné bloky z lomů, ale pyramidy budovali odléváním "betonu" do bloků až na samotné stavbě. Potvrdila to nová francouzsko-americká studie.

Podle archeologů a historiků těžili stavbaři kamenné bloky v nedalekých lomech a dopravovali je po obrovských rampách postupně až na vrchol pyramidy. Generace školáků na celém světě si představovaly a představují obrovské skupiny egyptských otroků, kteří lámali a opracovávali kámen, dopravovali bloky na stavbu kde je vláčeli až na její vrchol. Velká pyramida sestává z 2,5 miliónu bloků, z nichž většina má hmotnost 2 tuny. Po jednom by je mohlopřesouvat minimálně 60 mužů. Některé bloky v pyramidě jsou však až sedmdesáti tunové a nebyly zabudovány u základny, ale ve výšce 40 metrů. Takovým blokem by muselo pohybovat na dva tisíce mužů.

Socha muže jménem Neb-Sanu se během dne otáčí

9. září 2013 v 11:49 | _DominiQa_
V muzeu v Manchesteru je egyptská soška muže Neb-Sanu, která se během dne otáčí. Soška je vysoká 10 palců a je datována do doby kolem roku 1800 př.n.l. V manchesterském muzeu je soška cca 80 let. Campbell Price, egyptolog tohoto muzea, k tomu říká:
"Jednoho dne jsem zaznamenal, že se soška otočila. Řekl jsem si, že je to zvláštní, protože je ve skříňce a já jediný mám od ní klíč. Dal jsem ji zpátky, ale příští den se pohnula znovu. Nastavili jsme tedy časovač na videu a přesto, že pouhým okem nebylo nic vidět, na záznamu bylo zřetelně vidět, jak se otáčí. Soška byla vkládána do hrobky spolu s mumií."

Psalo se kdysi v National Geographic

5. září 2013 v 12:39 | _DominiQa_
Výjimečný objev: hrobka v Abúsíru

napsal Zahi Hawass

Nikdy nevíme, jaká tajemství jsou ukrytá pod prastarými egyptskými písky. V únoru 1998 učnila skupina českých archeologů pozoruhodný objev - nalezla neporušenou hrobku.

Od doby kdy Howard Carter před 76 lety žasl nad zlatem, drahokamy a dalšími divy Tutachamonovy pohřební komory, jsou podobné nálezy vzácné a významné. Nově otevřená hrobka kněze jménem Lufaa, správce královských paláců, který žil kolem roku 500 př. n. l., skrývá poklady, jež možná rhnou paprsek světla na málo známé období dějin. Výjimečný objev se uskutečnil pod vedením českého archeologa Miroslava Vernera, který zasvětil velkou část své profesní dráhy odkrývání starobylého pohřebiště v Abúsíru.

Pyramidy v Abúsíru leží několik kilometrů jižně od Gízy. Jsou poněkud menší a označují hrobky zapomenutých králů a královen 5. dynastie z období 2470-2365 př. n. l. (Čeští egyptologové uvádějí pro toto období dataci 2510-2350 př. n. l.) Nacházejí se zde také šachtové hrobky z 6. století př. n. l., kdy do Egypta vtrhli Peršané.

Iufaaova hrobka leží na dně jedné z šachet. Miroslav Verner se svým českým týmem a za pomoci egyptských dělníků zahájil vykopávky v roce 1995. Nebezpečná prácetrvala téměř tři roky. Suché hliněné stěny se neustále drolily a práve tato skutečnost možná v minulosti odradila zloděje. Ve zhruba dvacetimetrové hloubce narazili dělníci na vápencovou klenbu pohřební komory. Dělníci odstranili kameny, jimiž byl zazděn malý vstupní otvor v boční stěně komory.

Verner mi později řekl, že dělníci měli slzy v očích a všichni neustále opakovali: ,,Allah akbar, Allah akbar" - Bůh je velký. Pohřební komora je asi pět metrů dlouhá i tři metry široká a většinu jejího prostoru vyplňoval sarkofág z bílého vápence. Po stranách komory bylo uloženo původní vybavení hrobky. vnitřní orgány zesnulého byly uloženy ve štyřech kanopách, ejichž horní číst zachycovala jeho tvář.

Český tým měl v úmyslu otevřít sarkofág naad pozdim 1996, příroda mu však překazila plány, když se při zemětřesení v září téhož roku zhroutila část šachty. Dělníci šachtu vyčistili a obklopili hrobku ochraným krytem ze železobetonu. Většina pohřební komory nebyla poškozena.

Teprve 17. února 1998 začali dělníci za pomoci těžkých dřevěných trámů a heverů zvedat víko vnějšího sarkofágu. Pracovali v rytmu tradičních skandovaných popěvků a centimetr po centimetru posouvali čtyřiadvacetitunové víko. Pod vrstvami omítky a cihel z nepálené hlíny se skrýval tmavě šedý bazaltový sarkofág ve tvaru mumie. Byl pokryt hieroglyfy a obrazy v jemném reliéfu.

O deset dní později se pohřební komra zaplnila hodnostáři a novináři, kteří se přišli podívat na otevření sarkofágu. Všichni propadli nervozitě, když dělníci zachytili víko na řetězy a zvedli jo. Rozhostilo se hrobové ticho, všichni jsme zírali na dřevěnou vnitřní rakev. Zetlelé víko se změnilo v prach při pouhém dotyku. od ním jsme viděli mumii zakrytou skvostnou korálkovou sítí ozdobenou postavami božstev posmrtného života. Byla to chvíle posvátného úžasu - a triumfu.

Pro Miroslava Vernera to byl životní zážitek. Po osmatřiceti letech výzkumu objevil neporušenou mumii člověka, u které bylo možné určit jméno a postavení. ,,Bylo to velké překvapení," řekl Verner. ,,Noc před otevřením sarkofágu jsem vůbec nespal."

Iufaaova pohřební komora slibuje hojnost nových poznatků o náboženstí starých Egypťanů. Na místě byly nalezeny stovky neporušených artefaktů, tak jak byly zanechány při uzavření hrobky. Stěny komory pokrývají dokonale zachovalé nápisy a reliéfy. Objev představuje nesmírně cenný zdroj informací a období, kdy se zvolna chýlila ke konci staletá epocha egyptské vojenské moci a kulturní slávy.

Klášter svaté Kateřiny

22. srpna 2013 v 13:55 | _DominiQa_
První písemná zmínka o klášteru svaté Kateřiny pochází z roku 381. Tehdy se o něm zmínila ve svém deníku cestovatelka jménem Egeria. Ta podstoupila pouť, během které navštívila známá biblická místa na blízkém východě - včetně bájné hory Sinaj. Klášter Svaté Kateřiny obklopuje bájný hořící keř, přes který promlouval Bůh k Mojžíšovi. Tento keř je dodnes v klášteru k vidění. Jméno kláštera získal název díky ostatkům svaté Kateřiny, které sem byly podle pověsti přeneseny anděli, aby její tělo uchránili před zničením.

Když prorok Mohamed vydal roku 628 listinu, kterou zaručoval mnichům svoji ochranu a dokonce jim dovolil na tomto území vykonávat křesťanské obřady, získal klášter výsadní postavení v islámském světě. V křesťanské Evropě se do širšího podvědomí dostal s příchodem křižáků, když v 11.století mířili do Svaté země.

Klášter Svaté Kateřiny dnes uchovává největší sbírku ranných ikon na světě. Nejstarší ikony pocházejí z 5. století a vidět můžete i nejstarší výtvarné ztvárnění Starého zákona. Pozornost zasluhuje také sbírka 120 ikon v nepříliš rozšířeném Křižáckém stylu, ve kterém se zde tvořilo během 13.století.

Klášter Svaté Kateřiny uchovává i druhou největší sbírku raných kodexů a rukopisů (největší je ve Vatikánských sbírkách). V roce 2009 zde byla objevena zatím neznámá část tzv. Sinajského kodexu. Jedná se o ručně psanou řeckou Bibli, která pochází ze 4. století.

Klášter svaté Kateřiny byl v roce 2002 připsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako nejstarší stále funkční klášter na světě.

Čeští egyptologové objevili v Abúsíru hrobku egyptské princezny

15. srpna 2013 v 15:30 | DominiQa
Česká archeologie hlásí další úspěch - archeologové objevili v Abúsíru hrobku princezny z 5. dynastie (2500 až 2350 př.n.l.). Miroslav Bárta, ředitel koncese pro výzkum v Egyptě, potvrdil, že objev hrobky princezny Šert Nepti je unikátní nález - bezpochyby největší za posledních 20 let.

Fasáda komplexu je zdobena sochami. Hrobka je vytesána do skály a uvnitř byly nepravé zdobené dveře a 4 sochy majitelky hrobky. Hrobka měla vstupní síň, čtyři sloupy a chodbu, která vedla k náhrobkům. Hieroglyfy na zdobených pilířích mluví o zesnulé jako o "dceři krále jeho vlastní krve, jeho miláčkovi, uctivé k mocnému bohu".

Překvapující je zejména to, že se hrobka nachází v jižní části nekropole, kde nebývali obvykle členové královské rodiny pohřbíváni. Většina faraonů 5. dynastie je totiž pochována v centrální části pohřebiště, asi 2 km severněji od místa nálezu.

Čtyři obejvené náhrobky
V hrobce byly objeveny čtyři náhrobky, ale čeští egyptologové zatím podrobně prozkoumali jen dva. Majitelem prvního byl Šepes Pu Pta, šéf justice. Druhý náhrobek patří Dua Ptahovi, který byl dozorčí nad obsluhou faraona. Egyptologové se domnívají, že se jednalo o faraona Džedkare Isesiho. Další dvě hrobky egyptologové dále zkoumají.


"Máme velké štěstí, že se nám otevřelo nové okno, kterým se můžeme vrátit do minulosti a krok za krokem sledovat a dokumentovat život a smrt několika historicky významných jedinců z éry velkých pyramid," uvedl v prohlášení českých egyptologů Bárta.

V severním Izraeli objevili nohy egyptské sfingy

14. srpna 2013 v 18:44 | _DominiQa_
V severním Izraeli objevili archeologové fragment egyptské sfingy. Jde o první nález v této oblasti. Odborníci se nyní snaží zjistit, jak se mohla část unikátní sochy, která byla věnované dávnému egyptskému vládci ocitnout na izraelském území. Podle hieroglyfického nápisu byla zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi. Menkaure (panovník 4.dynastie) vládl zhruba 2 500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze.

Socha, kterou odhalili archeologové při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů. "Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě - tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí. "Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena."

Sfinga představovala ve starověkém Egyptě sochu krále či boha a lví tělo sfingy tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká.

Archeologové považují za nepravděpodobné, že by se sfinga mohla dostat do této oblasti za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou. Jednou z možností může být to, že ji přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem.

Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem. "Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.


Nový objev v Údolí králů

6. července 2012 v 21:18 | _DominiQa_
Během rutinních prací švýcarské archeologické expedice na cestě vedoucí k hrobce Thutmose III. v Údolí králů byla objevena hluboká pohřební šachta. Na jejím dně se nacházela pohřební komora plná cenných staroegyptských artefaktů.
pohled do hrobkyEgyptský ministr pro starožitnosti Mohamed Ibrahim řekl, že dále v komoře archeologové narazili na dřevěný sarkofág natřený černou barvou a zdobený hieroglyfikými texty a dřevěnou stélu se jménem a tituly zesnulé.
KV-64_2.jpgPředběžné studie švýcarského týmu naznačují, že hrobka pochází z 22. dynastie (945-712 př. n. l.) a patří dceři a pěvkyni boha Amenrea a knězi-předčitateli karnackých chrámů.
V současné době probíhají další výzkumy s cílem odhalit více z pokladů této hrobky.

Objev jména krále 17. dynastie v Karnaku

6. července 2012 v 21:06 | DominiQa

Během návštěvy karnackého chrámu v oblasti Luxoru v sobotu 3. března 2012 oznámil egyptský ministr památek Mohamed Ibrahim objev jména krále 17. dynastie Senachtenrea (Taa I.), které dosud na dobových památkách nebylo nikdy nalezeno. Jméno objevil archeologický tým IFAO během rutinních výzkumů na severní straně Amenreova chrám u v Karnaku.

Jméno Sennachtenre bylo objeveno zapsané v kartuši. Brána, na níž jméno stálo, nesla další hieroglyfické nápisy, podle nichž ji král nechal postavit z bloků vápence z Tury (jižně od Káhiry), která byla v jeho době pod nadvládou Hyksósů.

Objev nového pohřbu nomarchy v Dér el-Berše

6. července 2012 v 21:03 | DominiQa
Já prostě nemám to srdce abych tento blog zrušila, půl roku jsem tady nebyla to ano, ale smazat ho rozhodně nehodlám :) Mám tu pár novinek z egyptologického ústavu :)

Během jarní expedice roku 2012 objevili archeologové univerzity v Lovani pracující v Dér el-Berše pod vedením Harco Willemse významný pohřeb z doby počátku Střední říše (asi 2040 př. n. l.). Ačkoliv pohřeb byl nejméně dvakrát vyloupen a utrpěl značné škody, bylo velké množství předmětů objeveno na svém původním místě a poskytuje tak jedinečné informace o průběhu pohřebního rituálu. Hrobka patřila nomarchovi (tj. provinčnímu správci) či osobě s nomarchou spřízněné. Takto dobře dochovaný pohřeb tohoto typu byl objeven poprvé po více než 100 letech.
Pohled z pohřební komory směrem ke vchodu. Předměty na zemi jsou modely obětních stolů, podhlavniček a nádob (všechny z alabastru), nádoby a části náhrdelníků vyrobené z fajánse a předměty z mědi. Tmavé skvrny jsou pozůstatky dřevěné rakveObjev byl učiněn v hrobce Ahanachta I., který byl prvním správcem Zaječího kraje v době Střední říše. Tato hrobka je dobře známá, jelikož byla objevena již v letech 1891-1892 a v roce 1915 ji důkladně prozkoumal americký archeolog George Andrew Reisner. Reisnerovu práci završil objev téměř intaktního pohřbu nomarchy v sousední hrobce. Nádherné předměty z této druhé hrobky jsou známy po celém světě.
 
 

Reklama